Anton Špelec, ostrostřelec
Anton Špelec, ostrostřelec je česká filmová komedie z roku 1932 v režii Martina Friče, v níž hlavní roli vytvořil Vlasta Burian. Hlavní ženskou roli ztvárnila Růžena Šlemrová, dramatická umělkyně, která byla poctěna v roce 1932 státní cenou.[1]
Děj filmu
Antonín Špelec (Vlasta Burian) je výrobce hudebních nástrojů, také člen gardy ostrostřelců a právě se svými zaměstnanci – škudlilem Kukačkou (Jindřich Plachta) a nenažrancem a lenochem Aloisem (Theodor Pištěk) opravuje varhany. Když se najednou ozvou rány z děla a do dílny se přiřítí Špelcův kamarád, bednář a také ostrostřelec Kačaba (Jaroslav Marvan), a připomene mu, že je výroční vyznamenání ostrostřelců a že dostane medaili. Špelec něco naznačí své ženě Rézi (Růžena Šlemrová). Při předávání se ale Špelec dozví, že medaili dostane až na přes rok. To ho naštve a v místní hospodě se opije „liguérem“, urazí velitele ostrostřelců Čtvrtečku (Jiří Dréman) a císaře pána výrokem: „Císař pán je vůl!!!“. K tomu se v hospodě strhne rvačka, po ní se Špelec dostane před soud, kde dostane tři měsíce nepodmíněně. Špelec vyhodí z domu svého kamaráda Kačabu, protože se za něj u soudu nezaručil. Špelcova žena Rézi však vymyslí, aby si to za Špelce odseděl někdo jiný, jinak by mohli živnost zavřít. Přemluví svého dělníka Kukačku, aby si to odseděl, a slíbí mu až čtyřicet zlatých. Špelec se začne tajně schovávat v zadní dílně. Mívá však hlad, protože dělník Alois mu vždy jídlo sní. On neví, že se Špelec schovává, myslí si, že je zavřený. Antona to už štve a také jeho ženu, hlavně, když teta Rézi, Josefína (Ella Nollová) Špelce pomlouvá a on to všechno musí poslouchat. Mezitím se Kukačka seznámí s jedním pobudou (František Kreuzmann), který chce být přes zimu zavřený v teple ve vězení a tak mu nabídne, jestli by si za něj nechtěl sednout a on hned šel. Kukačka si pak našel děvče. Pobuda však ve vězení umřel a všichni si mysleli, že to je Špelec a proto Rézi dostala úmrtní list. Špelec se proto šel schovat ke kamarádu Kačabovi. V den svého pohřbu se Špelec začne vydávat za svého bratra, dvojče Rudolfa. Kukačka mu pak vysvětlí, jak se to má s tím úmrtím, a proto se začne vydávat za bratra navždy, vezme si svoji ženu, také se přihlásí k ostrostřelcům. V hospodě se opět opije „liguérem“ a chce opět urazit císařský majestát, velitel mu ale přinese vysněnou medaili.
Obsazení
Tvůrci a štáb
Produkční a technické údaje
- Copyright: 1932
- Premiéra: 16. prosince 1932 (kina Adrie a Hvězda)
- Výroba: Meissner
- Distribuce: Meissner
- Barva: černobílý
- Jazyk: čeština
- Zvukový systém: Tobis-Klang
- Délka: cca 80 minut
- Ateliéry: AB Vinohrady
- Exteriéry: Kateřinská ulice, Nové Město, Praha
Poznámka
Jedna píseň z filmu byla dána před soud kvůli porušení autorských práv.[zdroj?]
Zajímavosti
- V srpnu 1950 byl film v obnovené premiéře znovu uveden do kinodistribuce. Od tohoto data až do 31.12.1987 vidělo film v českých kinech v rámci 14 642 představení celkem 2 625 650 diváků.[2]
Odkazy
Reference
- ↑
Anton Špelec, ostrostřelec. Letem světem. 22.11.1932, roč. 7 (1932), čís. 6, s. 1. Dostupné online.
- ↑
KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s.
Literatura
- Monografie
- Články v periodikách
- RÁDL, Otto. Vlasta Burian jako živá mrtvola. České slovo. Praha: Melantrich, 15. prosinec 1932, roč. 24, čís. 295, s. 6. (recenze). Dostupné online. ISSN 2694-7129.
- Anon. Nový film s Burianem. Lidové noviny. Brno: Pavel Váša, 16. prosinec 1932, roč. 40, čís. 633, s. 14. (recenze). ISSN 1802-6265.
- BERKA, Ladislav Emil. Anton Špelec, ostrostřelec. Národní osvobození. Praha: Pokrok, 16. prosinec 1932, roč. 9, čís. 347, s. 5. (recenze). ISSN 1804-9168.
- Anon. Anton Špelec, ostrostřelec. Rudý večerník. Praha: Josef Haniš, 17. prosinec 1932, roč. 13, čís. 296, s. 4. (recenze). Dostupné online. ISSN 2571-3744.
- HAVELKA, Jiří. Anton Špelec, ostrostřelec. Filmový kurýr. Praha: Josef Koza, 23. prosinec 1932, roč. 6, čís. 52, s. 11. (recenze). ISSN 1801-9501.
Externí odkazy
Filmy režírované Martinem Fričem | | 20. léta | | | 30. léta | | | 40. léta | | | 50. léta | | | 60. léta | |
|
|