Karikatura ministra Banhanse, kosícího privilegia šlechty, Humoristické listy r. 1874Erb udělený u příležitosti povýšení Antona Banhanse do stavu svobodného pána v roce 1886
Narodil se v Měcholupech do rodiny vesnického učitele Karla Banhanse.
Po studiu práv v Praze nastoupil do státních služeb, od roku 1859 byl pak ředitelem správy velkostatku hraběte Waldsteina. V roce 1863 byl zvolen na Český zemský sněm a zasedal také jako poslanec Říšské rady. Od roku 1867 byl sekčním šéfem ministerstva vnitra.[2]
Na Říšskou radu byl zvolen Českým zemským sněmem (celostátní zákonodárný sbor tehdy ještě nebyl volen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů) roku 1867 za kurii měst a průmyslových míst v Čechách. Mandát zde skrz Český zemský sněm získal i roku 1870 (10. listopadu 1870 složil slib), v roce 1871 (kurie měst a průmyslových míst v Čechách) a poslancem se stal i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy získal mandát poslance za městskou kurii v Čechách, obvod Žatec, Postoloprty atd. Za tentýž obvod obhájil poslanecké křeslo ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 28. ledna 1886.[3] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů ( Club der Liberalen).[4]
Po odchodu z vlády se dále veřejně angažoval. Poslancem Českého zemského sněmu byl do roku 1886, kdy rezignoval.[7] Od roku 1890 působil jako prezident Společnosti pro dunajskou paroplavbu.[2]
Od roku 1856 byl ženatý se šlechtičnou Gabrielou Beer von Baier (1830–1907). Z manželství vzešli synové Ernst (1860–1926) a Karl (1861–1942), který byl později rovněž ministrem předlitavské vlády.[2]
Zemřel 26. května 1902 ve Vídni ve věku šestasedmdesáti let. Je pohřben na Hietzingském hřbitově (skupina 17, řada 7, č. 30).[8][9][10]
