Narodil se v Nebřezninách u Plas do skromných poměrů rolnické rodiny.[2] Měl sestru Barboru, později provdanou Kapsovou (1859–1917). Jeho otec zastával později funkci obecního starosty. Do obecné školy chodil v Plasích, následně čtyři roky vypomáhal otci s hospodářstvím. Poté odešel dokončit základní vzdělání do Plzně, kde absolvoval též místní reálku. Roku 1880 vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice, studium zakončil s velmi dobrým prospěchem. Antonín Müller následně začal pracovat v kanceláři plzeňského stavebního rady Wilhelma Plenknera, poté pro stavební firmu Kuželovský a Kotek spoluvlastněnou stavitelem Františkem Kotkem.
Müller & Kapsa
Roku 1890 založil spolu se svým švagrem, manželem své sestry, Vojtěchem Kapsou v Plzni vlastní stavební podnikatelství. Její oficiální název zněl „Úřed. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni“.[4] Společnost se specializovala na železobetonové konstrukce a zpočátku působila hlavně v Plzni a okolí.[5] V roce 1904 získala možnost podílet se na stavbě Riegrova nábřeží v Praze a její působnost se tak podstatně rozšířila.[5] Byla zde založena sesterská společnost „Úřed. aut. stav. Inženýři Kapsa & Müller, podnikatelé staveb v Praze“.[4]
Po smrti Vojtěcha Kapsy roku 1915 převzal otcův podíl ve vedení firmy jeho syn Lumír Kapsa (narozen 2. 4. 1887 v Praze, zemřel ve Špindlerově Mlýně 1. 1. 1946)[6] a od roku 1921 se v řízení firmy angažoval též František Müller, syn Antonína Müllera.
Antonín Müller byl též veřejně činný a zapojoval se do společenského i politického života v Plzni. Byl členem městské rady a členem řady spolků. Jeho společenské kontakty napomohly firmě k zisku řady lukrativních zakázek.
Úmrtí
Antonín Müller zemřel 13. července 1927 v Plzni[3] ve věku 75 let a spolu s rodinou je pohřben v rozsáhlé hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.
Po smrti
Syn František Müller byl zadavatelem výstavby tzv. Müllerovy vily na pražské Ořechovce. Autorem návrhu byl architekt Adolf Loos. Budova se svým strohým funkcionalistickým tvarem a prostorovým řešením zapsala mezi nejzásadnější stavby své doby.
Rodina
Oženil se s Marií Müllerovou, roz. Fomannovou (1866–1947). Počali spolu děti Františka (narozen 3. 12. 1890 v Plzni[7], zemřel v roce 1951), Marii (* 1891), Miroslavu (* 1896) a Antonii (* 1901).