Americká zahrada je chráněné území o rozloze 1,68 ha v okrese Klatovy v Plzeňském kraji v Česku, které bylo Ministerstvem kultury vyhlášeno za chráněné území kategorie národní přírodní památka. Nachází se několik kilometrů severozápadně od Klatov, necelé dva kilometry od Chudenic v lesním komplexu Žďár pod rozhlednou Bolfánek.[3]
Jedná se o arboretum se sbírkou 219 druhů a kultivarů listnatých i jehličnatých dřevin severoamerického, evropského a asijského původu.[4] Celkové množství dřevin činí asi 329 kusů. Unikátní jsou dvě, douglaska tisolistá(Pseudotsuga menziesii) a dřín květnatý; významný je také liliovník tulipánokvětý. Zahrada byla založena roku 1842 bývalým majitelem velkostatku Chudenic Evženem Černínem. Původně měla sloužit k pěstování a rozmnožování domácích i dovezených rostlin. Rostliny odsud se pak vysazovaly v zámeckém parku ležícím v okolí zámku Lázeň, letního sídla Černínů.[5] Vlastníkem zahrady je stát, hospodaří zde státní podnik Lesy ČR, správu vykonává Správa Chráněné krajinné oblasti Český les.[3]
Americká zahrada je přístupná celoročně a bezplatně.[6] Jedná se o velký soubor druhů jedinečných jak v Evropě, tak ve světě, přičemž mnoho exemplářů pochází už z doby jejího založení. Zahrada je významná jak z hlediska dendrologického, tak z estetického.[7]
Dřín květnatýCesta ke druhému vchodu do zahrady
Lokalita
Americká zahrada leží 2 kilometry západně od městyse Chudenic v přírodní lesní oblasti Západočeská pahorkatina. Rozkládá se v podhorské kotlince mezi středním (Suchohorské pásmo) a východním, nejmohutnějším hřbetem v nadmořské výšce 507–523 metrů.[4] V blízkosti se nachází dominanta Chudenicka, rozhledna Bolfánek, která zde byla zřízena v roce 1845, dále park u zámku Lázeň a Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, jímž se nechal skladatel Dvořák inspirovat při psaní svého libreta.
Historie
Americká zahrada byla založena roku 1828 jako okrasná školka cizokrajných rostlin pro park u lázeňského domu.[8] Od roku 1832 sloužila jako zásobní zahrada; nejspíše z toho důvodu je zahrada pravidelně uspořádána do obdélníkových dílců a záhonů, dochovaných dodnes. Až v roce 1842 byla budována jako sbírka cizokrajných dřevin bývalým majitelem velkostatku Chudenice hrabětem Evženem. Černín také založil Dendrologickou společnost v Průhonicích.[9] Vrchní Jílek zahradu nejdříve nazýval „Americkou partií“, kvůli převaze dřevin ze Severní Ameriky, později Černín změnil úmysly a ze školky se stalo arboretum. Poprvé se o ní jako o „Americké zahradě“ mluví v rozpočtovém návrhu přibližně 4 roky po založení.[9]
Výsadbu realizoval zahradník Karel Zahn v roce 1842. Z bubenečského parku v Praze bylo zakoupeno 100 taxonů exotických dřevin a kultivarů a zaškolkováno. Dále byly přivezeny sazenice z Flottbecku, od firmy James Booth. Právě odtamtud pochází douglaska tisolistá, která dnes dominuje svou velikostí a je pravděpodobně nejstarším jedincem tohoto druhu v Evropě.[5][10]
V dalších letech byla zahrada tak bohatá, že plnila zásobovací funkci pro bývalé černínské parky, zahrady a parky hlavně v západních Čechách.[10] V roce 1874 se vedení ujal lesmistr Basel, kterému pomáhal botanik Čelakovský.[5] Obstarával sazenice z celého světa a měl tak hlavní zásluhu na vědecké hodnotě arboreta.[5] Za Baselova vedení v roce 1874 zažila zahrada největší rozkvět.[9] Ve 40. letech 20. století zahrada změnila majitele, stal se jím Lesní závod v Červeném Poříčí. V padesátých letech byla rozšířena v dolní části, nově oplocena a k rostlinám byly připojeny jmenovky;[11] místo starého zděného zahradního domku tehdy postavili nový dřevěný altán.[5] Dne 28. prosince 1969 ministerstvo kultury zahradu vyhlásilo za chráněný park (pod číslem jednacím 13.369-II/2S).[12] Statut chráněného parku změnila vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., která území zařadila do kategorie národní přírodní památka.[12] Evidence z roku 1970 v zahradě uvádí 362 jedinců dřevin, 204 druhů a odrůd.[11]
Přírodní podmínky
Geologie
Americká zahrada leží v geologickém regionu Bohemikum-Barrandien a ostrovní zóně středočeského plutonu.[13] Podložní horniny tvoří na převážné části kontaktně metamorfované bazalty s vložkami kontaktně metamorfovaných tufů a tufitů.[4] Při západním okraji zahrady probíhá kontakt bazaltů s epidot-amfibolickýmirohovci;[4] toto geologické rozhraní může být příčinou tamějšího lokálního zamokřování.[4]
Flora
Douglaska tisolistáChudenická douglaska zblízka
V roce 2010 bylo v zahradě evidováno 180 stromů a 149 ostatních dřevinných rostlin.[4] Celkem je zde zastoupeno 219 druhů a kultivarů severoamerických, evropských a asijských dřevin.[4] Podle původního areálu rozšíření patří 43 % dřevin do taxonů Severní Ameriky, 41 % do taxonů Evropy, 13 % do taxonů Asie a 3 % zůstala nezařazena.[4] 68 % stromů je listnatých a 32 % jehličnatých.[4] K věkovému zastoupení stromů: 76 % tvoří dospělí jedinci, 22 % dospívající a 2 % jsou přestárlí a odumírající.[4] Nejstarším a zároveň nejvzácnějším exemplářem je dnes douglaska tisolistá(Pseudotsuga menziesii), která byla vysazena v roce 1842.[3] Podle posledního měření z května roku 2010 je výška stromu 34,8 m, obvod kmene 5,72 m a obvod koruny 68 m.[3] Jedná se o jeden ze tří nejstarších žijících exemplářů v kontinentální Evropě.[4]Douglaska tisolistá je jehličnatý strom, který dosahuje výšek okolo 50 metrů. Původně bychom douglasku našli v přímořských pohořích západní oblasti Severní Ameriky od Britské Kolumbie po Kalifornii.[14]
Americkou zahradu vlastní stát, hospodaří zde Lesy ČR, oficiální správu nad tímto chráněným územím vykonává AOPK ČR – Správa CHKO Český les.[3] Největší zásluha o udržování zahrady patří Občanskému sdružení OTISK. Pro zahradu byl nově vytvořen plán péče na léta 2013-2022. V zahradě se dvakrát ročně provádí sečení travního porostu, odklízí se spadlé větve, na podzim se shrabává a odváží opadané listí.[16][17] Jsou odtud odstraňovány invazivní druhy. Ošetřování stromů zahrnuje zdravotní i bezpečnostní řezy, instalaci stabilizačních vazeb a odstraňování nežádoucích jedinců nebo těch, kteří představují nebezpečí. [16][17]
Sezení u Americké zahrady
Zahradu ohrožuje několik faktorů, především snížení druhové variability cílových dřevin, nedostatečná výsadba mladších dřevin a konkurence dřevin z lesního porostu.[18] Problémem je také nevhodné umístění dřevin vedle sebe a nevhodné dosadby stromů do zahrady vzhledem k jejich ekologickým nárokům.[18] Byla prováděna mechanická likvidace ostružiníku, který sem pronikal z okolních lesních porostů, a chemická likvidace křídlatky.[16] Dále se zde pravidelně sází dřeviny, zatím naposled v roce 2010; nejnovějšími přírůstky jsou kalina severoamerická(Viburnum lentago),dub velkoplodý(Quercus macrocarpa),bříza papírovitá(Betula papyrifera),bříza topololistá(Betula populifolia) a jabloň korunná(Malus coronaria).[16]
Je nutné provádět základní ošetření některých stromů zahrnující bezpečnostní, zdravotní, redukční a prosvětlovací řezy, v některých případech byly instalovány korunové vazby.[17] V roce 2010 se muselo vykácet 30 kusů jedle kavkazské z důvodu špatného zdravotního stavu,[16] v roce 2012 přibližně 18 odumírajících nebo uschlých stromů a kvůli redukci zastínění cílových dřevin arboreta.[16] Celá zahrada je obehnána plotem z drátěného pletiva upevněného k betonovým sloupům.[18] Vejít do ní umožňují dvě velké dřevěné brány postavené tak, aby pohledově bránily vstupu zvěři.[18] Vybrané dřeviny chrání prosté dřevěné ohradníky a kolem douglasky tisolisté je vybudován povalový chodník.[18] Základním dlouhodobým cílem je udržet reprezentativní soubor severoamerických dřevin s přiměřenou ekologickou valencí pro Českou republiku.[19]
↑Národní přírodní památka Americká zahrada [online]. Ochrana přírody a krajiny v České republice [cit. 2019-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-11.
↑ abcKACEROVSKÁ, Hana. Flóra a vegetace Chudenic. Plzeň, 1997. 109 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Zdeňka Třeštíková. s. 90. Dále jen Kacerovská (1997).
KACEROVSKÁ, Hana. Flóra a vegetace Chudenic. Plzeň, 1997. 109 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Zdeňka Třeštíková.
Plán péče o NPP Am. zahrada [online]. Ministerstvo kultury ČSR, 1969-12-28, rev. 2012.
CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. S. 320–325.
