Po absolvování průmyslové školy v Brně a Opavě začal pracovat od roku 1887 ve stavební firmě Julia Lundwalla a pak u Karla Kerna. V roce 1892 založil vlastní stavební firmu. Byl od roku 1902 členem Obchodní a živnostenské komory (komerční rada) a jako živnostenský rada působil na ministerstvu obchodu ve Vídni. Působil v kuratoriu uměleckoprůmyslového muzea. Od roku 1915 byl laickým přísedícím zemského soudu. V období let 1919 až 1920 byl členem správní komise, která řídila město Opavu po rozpadu Rakousko-uherské monarchie.[3]
Dílo
Jeho firma se podílela na výstavbě města na základě zakázek města nebo jiných institucí.
1890–1891 úprava opavského hřbitova, který vznikl podle projektu E. Labitzkého[4]Obchodní a živnostenská komora, dnes Společenský dům - Městský dům kultury Petra Bezruče v Opavěstavba Jahnovy tělocvičny
1903 přestavba dvojdům dr. Nissnera a dr. Charwata (novorenesance)[5]
1907-1914 stavby části psychiatrické léčebny. Léčebna byla postupně rozšiřovánadle projektů: 1886-89 Wademar Osterloff, 1907-14 Adolf Müller, 1928 Karl Gottwald[6]
1914-1918 filiálka Rakousko-uherské banky (dnes Obecní dům) podle projektu Rudolfa Eislera[7]
1908-1910 Obchodní a živnostenská komora podle projektu Leopolda Bauera[8]
1907-1909 výstavba Kláštera Kongregace Dcer Božské Lásky – Marianum. Společný projekt A. Geldnera a Adalberta Bartela nahradil původní sídlo z roku 1871 novou budovou kláštera. Dvoupartová monumentální novorománská budova, která dominuje celé čtvrti.
1906-1909 Vila Josefa Hatschka podle projektu vídeňského architekta Arnolda Hatscheka (1865–1931). Později přestavěna Leopoldem Bauerem.[9]Marianum, Opava.
Vlastní realizace
Jubilejní škola císaře Františka Josefa
Slezská obchodní škola (Husova ulice)
vila J. Benischka
1903 Vlastní vila (Olomoucká ulice 70), později zde vzniklo Pendlovo sanatorium.[10]
Na své náklady postavil několik domů v Husově ulici ve stylu pozdního historismu a secese.
.JPG)
.jpg)
