Žofie Georgina z Thurn-Valsássiny Jiří Alexandr z Thurn-Valsássiny Alix z Thurn-Valsássiny Marie Kristýna z Thurn-Valsássiny Ariprand Raimund z Thurn-Valsássiny
Alexandr Thurn-Valsássina s manželkou Alicí, rozenou Kinskou
Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurn-Valsassinů,[1][2][3] narodil se jako nejmladší syn hraběte Jiřího Bedřicha z Thurn-Valsássiny (1834–1879) a jeho druhé manželky Eugenie, rozené hraběnky Vrintsové z Falkensteinu (1847–1879).[4] Prakticky ihned po narození zcela osiřel, kdy mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče.[5]
Vystudoval práva a absolvoval jednoroční dobrovolnou službu v c. k. armádě, v hodnosti poručíka 14. pluku dragounů byl přeřazen do stavu záloh.[6] Poté působil v diplomatických službách, začínal jako velvyslanecký atašé v Berlíně,[7][8] kde přispěl k dobrým diplomatickým vztahům díky přátelství s německým korunním princem Vilémem.[9] Později byl s titulem vyslaneckého tajemníka I. třídy přeložen do Vatikánu,[10][11] kde působil do roku 1915, kdy Itálie vyhlásila válku Rakousku-Uhersku.[12] Do konce války zůstal ve stavu disponibility na ministerstvu zahraničí, v armádě byl povýšen do hodnosti rytmistra v záloze u jezdectvac. k. zeměbrany.[13] Byl také c. k. komořím (1903)[14] a čestným rytířem Maltézského řádu.[15]
V roce 1906 se ve Vídni oženil s hraběnkou Alicí Kinskou (1886–1975), dcerou Zdenka Kinského.[17] Alice byla v roce 1918 jmenována dámou Řádu hvězdového kříže.[18] Z manželství se narodilo pět potomků, z nichž dva zemřeli v dětství. Dcery Sophie a Kristina se provdaly do šlechtických rodin Herbersteinů a Attemsů.[19] Pokračovatelem rodu byl syn Ariprand (1925–1996). Jeho matka Alice, rozená Kinská, dožila na zámku Eisenkappel.
