PROFILBARU.COM

Alexandr Kajdanovskij
Alexandr Kajdanovskij
Rodné jméno	Alexandr Leonidovič Kajdanovskij; Александр Л. Кайдановский
Narození	23. července 1946 ; Rostov na Donu, Sovětský svaz
Úmrtí	3. prosince 1995 (ve věku 49 let) ; Moskva, Rusko
Místo pohřbení	Kuncevský hřbitov
Alma mater	Divadelní ústav Borise Ščukina (do 1969); Vyšší kurzy pro scenáristy a režiséry (do 1984); Umělecká divadelní škola v Moskevském uměleckém divadle
Aktivní roky	1967–1995
Choť	Irina Byčkovová; Jevgenija Simonovová; Natalija Sudakovová; Ina Pivarsová
Významné role	Stalker / Stalker
Umělecké ceny
	1992 – zasloužilý umělec Ruské federace
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Kajdanovskij (rusky Алекса́ндр Леони́дович Кайдано́вский, Alexandr Leonidovič Kajdanovskij; 23. července 1946 Rostov na Donu – 3. prosince 1995 Moskva) byl sovětský, respektive ruský herec, scenárista a režisér. Výrazné role ztvárnil ve filmech Svůj mezi cizími (1974), Osobní stráž (1979) a Stalker (1979).

Osobní život a umělecká kariéra

Před počátkem herecké kariéry navštěvoval průmyslové učiliště, kde se vyučil svářečem. Namísto dělnické profese však v roce 1965 začal studovat herectví na Rostovské divadelní škole a následně také na Ščukinově Institutu v Moskvě. Ve filmu debutoval před absolutoriem v roce 1967, když si zahrál vedlejší roli „někoho“ ve snímku Таинственная стена (Záhadná zeď). Po dostudování roku 1969 začal působit jako divadelní herec a současně také účinkoval ve filmu. V letech 1969–1971 byl členem Státního akademického divadla Jevgenije Vachtangova a poté přešel do Moskevského uměleckého akademického divadla (MCHAT).

V roce 1985 režíroval snímek podle vlastního scénáře Простая смерть (Jednoduchá smrt) na základě předlohy Tolstého románu Smrt Ivana Iljiče, který byl promítán na Filmovém festivalu v Cannes 1987.^[2] V roce 1994 se stal na canneském festivalu členem mezinárodní poroty.

Během života se čtyřikrát oženil. První manželství s Irinou Anatoljevnou Byčkovovou (Ирина Анатольевна Бычкова) trvalo v letech 1966–1975. Ze vztahu se narodila dcera Darja. Podruhé se oženil v roce 1975 s herečkou Jevgenijí Simonovovou (Евгения Симонова), s níž měl dceru Zoju. K rozvodu došlo po pěti letech. Třetí ženou se stala Natalija Sudakovová (Наталия Судакова), která přivedla na svět syna Andreje a poslední čtvrtou manželkou byla v roce 1995 herečka Ina Pivarsová (Инна Пиварс).

Zemřel 3. prosince 1995 na třetí infarkt myokardu v moskevském bytě.

Výběr herecké filmografie

1995 – Свадебный марш (povídka z almanachu Прибытие поезда)
1994 – Čarostřelec
1994 – Исповедь незнакомцу
1993 – El Aliento del diablo
1992 – Listopad
1988 – Новые приключения янки при дворе короля Артура (Lancelot)
1987 – Deset malých černoušků
1987 – Хареба и Гоги (kněz Olševskij)
1982 – Извините, пожалуйста
1980 – Рассказ неизвестного человека (Vladimir)
1979 – Osobní stráž
1979 – Stalker (Stalker)
1979 – Zkouška pilota Pirxe
1978 – I když nejsem vinen
1976 – Zlatonosná řeka
1975 – Бриллианты для диктатуры пролетариата (Voroncov)
1975 – Мой дом – театр
1975 – Nejdražší zlato světa
1975 – Ztracená expedice (televizní film)
1974 – Svůj mezi cizími
1972 – Hráč
1972 – Четвёртый (Druhý)
1971 – Красная площадь (voják)
1967 – Anna Kareninová

Bibliografie

Kajdanovskij, A.: V pamětech a fotografiích (В воспоминаних и фотографиях). Moskva : Iskutstvo. 2002. ISBN 5-85200-141-4.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Alexander Kaidanovsky na anglické Wikipedii a Кайдановский, Александр Леонидович na ruské Wikipedii.

↑ Почётное звание присвоено указом Президента РФ Б. Н. Ельцина, 8.12.1992. document.kremlin.ru [online]. [cit. 25-09-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-03-2009.
↑ Festival de Cannes: A Simple Death [online]. [cit. 2009-07-23]. Dostupné online.