Velká Kraš – Vidnava – Nysa
|
Stanice Velká Kraš – vlevo trať do Vidnavy, vpravo do Javorníka ve Slezsku
|
Stát |
Česko Česko
|
Číslo |
296
|
Provozovatel dráhy |
Správa železnic
|
Technické informace
|
Délka |
4,7 km
|
Rozchod koleje |
1435 mm (normální)
|
Traťová třída |
C3
|
Napájecí soustava |
neelektrizovaná trať
|
Maximální sklon |
10 ‰
|
Maximální rychlost |
60 km/h
|
Mapa trati
|
|
Externí odkazy
|
Geodata (OSM) |
OSM, WMF
|
multimediální obsah na Commons
|
Průběh trati
|
Legenda
|
|
trať do Lipové Lázní
|
|
0,000
|
Velká Kraš
|
|
|
trať do Javorníka ve Slezsku
|
|
2,325
|
Velká Kraš zastávka
|
|
4,413
|
Vidnava
|
|
4,669
|
|
|
|
Vidnávka
|
|
|
státní hranice CZ/PL
|
|
16,281
|
Kałków Łąka
|
|
13,752
|
Buków Jodłów
|
|
10,297
|
Koperniki
|
|
7,810
|
Biała Nyska
|
|
4,797
|
Podkamień
|
|
2,5
|
Nysa Przedmieście
|
|
|
trať do Ścinawy Małe
|
|
0,000
|
Nysa Mały Dworzec
|
|
|
trať do Kędzierzyna Koźle
|
|
|
trať do Opole
|
|
|
Nysa
|
|
|
trať do Brzegu
|
|
|
trať do Kamieńce Ząbkowického
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
|
Železniční trať Velká Kraš – Vidnava – Nysa (existující úsek byl v jízdním řádu pro cestující dříve označen číslem 296) je jednokolejná regionální trať. Provoz v úseku Velká Kraš – Vidnava byl zahájen v roce 1897. Pokračování trati v úseku Vidnava – Nysa bylo dáno do provozu 8. května 1912.[1] V důsledku uspořádání Evropy po 2. světové válce byla 8. května 1945 zastavena veškerá přeshraniční doprava a v roce 1974 byl hraniční úsek zrušen. Od 11. prosince 2010 je na této trati zastavena pravidelná osobní doprava.
V roce 2020 zlínská firma Basic Capital projevila zájem o obnovu těžby kaolinu v oblasti. Pokud by k ní došlo, trať by chtěla využívat k nákladní dopravě. Vybudovala by pak také vlečku do bývalé šamotárny ve Vidnavě, kde by vytěženou surovinu upravovala.[2]
Navazující tratě
Velká Kraš
- Trať 295 Lipová Lázně – Velká Kraš – Javorník ve Slezsku
Stanice a zastávky
-
Velká Kraš
-
Vidnava
-
Kałków Łąka (zruš.)
-
Biała Nyska (zruš.)
-
Nysa
Reference
- ↑ STANKIEWICZ, Ryszard; STIASNY, Marcin. Atlas linii kolejowych Polski 2010. Rybnik: Eurosprinter, 2010. ISBN 978-83-926946-8-7. (polsky)
- ↑ HÁNYŠ, Rostislav. Na nejsevernější trať v Olomouckém kraji se možná vrátí vlaky, cestující ne. iDNES.cz [online]. 2020-10-9. Dostupné online.
Externí odkazy