Šárecké hradiště je pravěké sídliště a raně středověké hradiště na rozhraní pražských čtvrtí Liboc a Vokovice. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka[1] a od roku 1995 je také národní kulturní památkou.
Historie
Nejstarší osídlení Divoké Šárky pochází z období neolitu. Z tehdejšího sídliště na Šestákově skále byly získány nálezy keramiky, podle kterých byla závěrečná fáze kultury s lineární keramikou nazvána šáreckým typem. Prostor šáreckého hradiště byl osídlen od eneolitu příslušníky řivnáčské kultury.[2] Je možné, že zde už tehdy vzniklo opevněné hradiště, ale doklady pro to neexistují.[3] Osídlení pokračovalo i v době bronzové v období únětické a štítarské kultury a v průběhu doby halštatské.[2]
Existence hradiště je doložena až v raném středověku. Pravděpodobně bylo založeno v osmém století, vrcholu rozvoje dosáhlo v polovině devátého století, ale po vzniku Pražského hradu ztratilo na významu. Některé části však zůstaly osídleny ještě v desátém století.[3] Funkce hradiště je nejasná. Bylo zřejmě vojenským opěrným bodem, správním a obchodním centrem a sídlem tehdejší elitní společenské vrstvy. Dokládají to nálezy avarských opaskových kování a západofranských mincí. Je také hypoteticky možné, že hradiště plnilo funkci výrobního a náboženského střediska.[4] Z desátého století pochází nálezy hrobů, v nichž byly nalezeny nádoby, esovité záušnice a skleněné perly.[3] Jiří Sláma šárecké hradiště uvádí jako možnou lokalitu hradiště Canburg, které roku 805 po čtyřicet dní neúspěšně obléhala vojska Karla Velikého.[5]
Archeologické výzkumy na hradišti probíhaly od devatenáctého století. Nejstarší z nich zdokumentoval Václav Krolmus. Velká část archeologických situací však byla poničena neřízenými výkopy, které prováděli sběrači kostí pro ruzyňský cukrovar.[3]
Stavební podoba
Hradiště s rozlohou 25 hektarů bylo trojdílné. Celková délka dosahuje 820 metrů a šířka se pohybuje od 220 do 270 metrů.[6] Skládalo se z akropole na Kozákově skále, vnitřního a vnějšího předhradí. Akropole převyšuje úroveň předhradí o dvacet až třicet metrů a její rozloha měří asi tři hektary. Přirozenou ochranu jí poskytovaly skalnaté srázy, takže pozůstatky opevnění jsou patrné pouze na severní straně. Vnitřní předhradí měří asi 12,5 hektaru a vnější přibližně 9,5 hektaru. Z jejich hradeb se dochovaly valy, jejichž část byla zničeny lomem a novodobou výstavbou.[3] Údajný vstup se snad nalézal na jihovýchodní straně vnějšího předhradí,[4] ale také se mohlo jednat o samostatně opevněný přístup k vodnímu zdroji.[3] Původní hradby předhradí tvořila opuková zeď z nasucho kladených kamenů, na kterou z vnitřní strany navazovala dřevohlinitá konstrukce. Z vnější strany je lemoval příkop, který byl na zkoumaném místě 6,5 metru široký a 1,5 metru hluboký.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-09]. Identifikátor záznamu 152629 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Šárka, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Praha 6-Liboc, s. 285–286.
- ↑ a b c d e f g ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Praha-Dolní Liboc, s. 248–251.
- ↑ a b KUNA, Martin, kolektiv. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Praha-Liboc, s. 293–295.
- ↑ SLÁMA, Jiří. Ještě jednou o Canburgu. Archeologické rozhledy. 2003, roč. LV, čís. 2, s. 391. Dostupné online. ISSN 0323-1267.
- ↑ NECHVÁTAL, Bořivoj. Záchranný archeologický výzkum na raně středověkém hradišti v Šárce. Archaeologia historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 413–414. Dostupné online [PDF online, cit. 2021-07-07]. ISSN 0231-5823.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šárecké hradiště na Wikimedia Commons - Praha-Liboc, Hlavní město Praha [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2021-07-03]. Dostupné online.
