Řebříček obecný (Achillea millefolium) je vytrvalá bylina, 20 cm až 80 cm vysoká z čeledi hvězdnicovitých.[2] Latinské jméno (Achillea) připomíná bájného hrdinu Achilla, po němž byla rostlina pojmenována. Ten údajně ošetřoval pomocí řebříčku krvavé rány utržené v trojské válce. České jméno vzniklo podle tvaru lístků, připomínajících starý žebřík pouze s jedním středovým ráhnem. Lidově je znám též jako husí jazýček, zaječí chléb, Achillova bylina, žebřík, myší ocásek.
Popis rostliny
Jedná se o vytrvalou bylinu, která je 20 až 80 cm vysoká a má plazivý oddenek. Lodyha je chlupatá, přímá, jednoduchá a hustě listnatá. Listy jsou přisedlé, střídavé, 2krát až 3krát peřenosečné, v obrysu kopinaté.[2]
Květenstvím je chocholík (4–10 cm v průměru), složený z drobných úborů. Každý úbor je složen asi z dvaceti trubkovitých květů žlutavé barvy a pěti bílých nebo narůžovělých jazykovitých květů na obvodu.
Plody jsou stříbrošedé nažky. Rostlina kvete od června do září.
Detail květenství
Řebříček obecný
Výskyt
Řebříček obecný není náročný na půdní podmínky, ale dává přednost sušší písčité nebo kamenité půdě.
Roste na mezích, loukách, polích, rumištích, u cest, na okrajích lesů od nížin po horské oblasti.
V lidovém léčitelství se používá na zlepšení chuti k jídlu, povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv a zvýšení tvorby žluče, čímž zlepšuje trávení.
Působí močopudně, desinfekčně, antisepticky, utišuje kašel, podporuje hojení a kladně působí i na krevní oběh.
Účinně tlumí krvácení a potlačuje křečovité bolesti během menstruace.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba millefolii), nebo květní úbory před rozkvětem (Flos millefolii).
Užití
Obvyklé je užití ve formě nálevu, nebo jako přísada do koupelí. Rozmačkaná čerstvá nať nebo spařená sušená nať se přikládá na nežity a zánětlivé otoky.[3] Někdy se doporučuje i jako afrodisiakum; jednu nebo dvě hodiny před pohlavním stykem se vypije odvar nebo se žvýká stonek.[4]
Využívá se při výrobě likérů, a to jako přísada v absintu a vermutu. I ze samotného řebříčku se vyrábí sladký i hořký likér.[5] Osvědčil se též jako velice účinný repelent proti komárům.
Nežádoucí účinky
Drogy řebříčku nejsou úplně neškodné.[6] Při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání se mohou objevit vyrážky, závratě, bolesti hlavy a pocit omámení.[7]
Řebříčky (Achillea L.) mohou zavinit otravy hospodářských zvířat, jsou-li obsaženy v čerstvé píci ve větším množství; poruchy byly zjištěny hlavně na ústředním nervstvu, srdci, plicích, ledvinách a na ústrojí trávicím.[8]
Zajímavosti
Řebříček je považován za rostlinu magickou, a to zvláště v Číně. Od pradávna byl využíván při věštbách pomocí knihy I-ťing neboli Knihy proměn. Pokud je držen v ruce, zbavuje strachu a dodává odvahy, chrání svého nositele.[9]
Seznam poddruhů
Achillea millefolium subsp. millefolium
Achillea millefolium subsp. millefolium var. millefolium
Achillea millefolium subsp. millefolium var. alpicola
Achillea millefolium subsp. millefolium var. borealis
Achillea millefolium subsp. millefolium var. californica
Achillea millefolium subsp. millefolium var. occidentalis
Achillea millefolium subsp. millefolium var. pacifica
Achillea millefolium subsp. millefolium var. puberula
Achillea millefolium subsp. millefolium var. rubra
Achillea millefolium subsp. chitralensis
Achillea millefolium subsp. sudetica
Odkazy
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ abPILÁT, Albert. Kapesní atlas rostlin. Ilustrace Otto Ušák. 7. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1976. 256 s. S. 216.
↑HRUŠKA, Blahoslav. Jak se léčit rostlinami. 3. vyd. Praha: Volvox Globator, 1996. 470 s. ISBN80-7207-027-4. Kapitola Řebříček obecný, s. 360–362.
↑RÄTSCH, Christian. Byliny lásky: afrodisiaka v mýtech, historii a přítomnosti. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1997. 208 s. ISBN80-7207-070-3. Kapitola Řebříček obecný, s. 44.
↑HRUŠKA, Blahoslav. Jak se léčit rostlinami. 3. vyd. Praha: Volvox Globator, 1996. 470 s. ISBN80-7207-027-4. S. 361.
↑KRESÁNEK, Jaroslav, a kol. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. 1. vyd. Martin: Vydavatel'stvo Osveta, n.p., 1977. 766 s. S. 399. (slovensky)
↑VELGOSOVÁ, Marta; VELGOS, Štefan. Naše liečivé rastliny. Ilustrace Hilda Hýlová. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1988. 382 s. Kapitola Rebríček obyčajný, s. 290–292. (slovensky)
↑JIRÁSEK, Václav; ZADINA, Rudolf; BLAŽEK, Zdeněk. Naše jedovaté rostliny. Ilustrace Ludmila Jiřincová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 384 s. cnb000682015. S. 281.
↑JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. Herbář léčivých rostlin. 1. vyd. Díl 4. Praha: Eminent, 1996. 287 s. ISBN80-85876-20-5. Kapitola Řebříček, s. 148–151.
Literatura
KORBELÁŘ, Jaroslav, ENDRIS, Zdeněk, KREJČA, Jindřich. Naše rostliny v lékařství 3.vydání, Aviceum, Zdravotnické nakladatelství, Praha 1970
RANDUŠKA, Dušan, ŠOMŠÁK, Ladislav, HÁBEROVÁ, Izabela. Barevný atlas rostlin Vydavaťelstvo Obzor, Bratislava v koprodukci s nakladatelstvím Profil v Ostravě: 1986.