Československá napoleonská společnost (zkratkou ČSNS) je česká nevládní nezisková organizace sdružující profesionální i neprofesionální historiky, zájemce o období vymezené počátkem Francouzské revoluce (1789) a koncem Napoleonova císařství (1815).
Historie a cíle
Společnost byla založena v lednu 1990 se sídlem ve Slavkově u Brna, od roku 1997 v Brně. Navazuje na svou prvorepublikovou předchůdkyni, která byla založena v Praze roku 1930[3] a zanikla krátce po okupaci Československa. Mezi její předsedy patřil Zdenko Radslav Kinský. Je členkou mezinárodní sítě napoleonských společností Le Souvenir Napoléonien International / International Napoleonic Society se sídlem v kanadském Montrealu.
ochrana a zhodnocování napoleonských památek a areálů bojišť na území ČR a SR,
konzultační a poradenská činnost k napoleonské tematice.
Činnost
Československá napoleonská společnost pořádá pro své členy i veřejnost přednášky, zájezdy a exkurze, výstavy, vědecká setkání. Ke 190. výročí bitvy u Slavkova v roce 1995 uspořádala v Brně a ve Slavkově IV. mezinárodní napoleonský kongres, vydala sborník Napoleon 1995 a podílela se na přípravě výstavy „Napoleon a jeho doba“ na slavkovském zámku. V roce 2005 při dvoustém výročí bitvy uspořádala V. mezinárodní napoleonský kongres. Z obou kongresů poté vyšly sborníky příspěvků (roku 1999 a 2006). Od roku 1997 vydává čtvrtletní Bulletin ČSNS. Uděluje také Kříž ČSNS Fénix a Čestný odznak ČSNS za zásluhy v teoretické a badatelské činnosti spojené s napoleonskou dobou nebo za organizační práci v souladu s cíli společnosti.
Společnost iniciovala umístění pamětní desky připomínající Napoleonův pobyt v Brně na průčelí Místodržitelského paláce. Sama nebo ve spolupráci s dalšími spolky a s příslušnými obcemi vybudovala pomník rakouského majora Frierenbergera na slavkovském bojišti u olomoucké silnice před Rousínovem (odhalen roku 1995), památník bitvy u Štoků na Vysočině (2000),[5] památník bitvy u Znojma (2002), památník na slavkovském bojišti u Holubic (2003)[5] a památník Tří císařů na Starých vinohradech u Zbýšova (2005).[6][5]
Během své dosavadní existence se společnost zapojila do několika kauz spojených s velkými stavbami v oblasti památkové zóny Slavkovského bojiště, při kterých hájila zachování krajinného rázu území.[7] V letech 1997-1999 to byla plánovaná výstavba velkého obchodního centra u Rohlenky,[8][9][10][11] od roku 2003 výstavba leteckého radaru na Prackém kopci nad Sokolnicemi[12][13][14][15] a v roce 2010 záměr výstavby čtyřproudové rychlostní komunikace, tzv. jihovýchodní tangenty Brna středem bojiště kolem Šlapanic.[16][17][18]
↑MAREK, Jaromír. Slavkovské bojiště: boj o radar. Radio Praha [online]. 29. 9. 2005 [cit. 2011-07-22]. Dostupné online.
↑tof. Stížnost na radar NATO u Slavkova definitivně zamítnuta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 15. 5. 2008 [cit. 2011-07-22]. Dostupné online.
↑ČTK. Armáda spustila radar NATO u Slavkova. Starosty z okolí to zvedlo ze židlí. iHNed.cz. [online]. 18. 8. 2009 [cit. 2011-07-22]. Dostupné online.
↑ČTK. Radar NATO u Slavkova již podle armády nebude rušit TV signál. České noviny.cz [online]. 16. 2. 2011 [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.