Město se nachází v severovýchodních Čechách 14 km jihovýchodně od Trutnova a 20 km severozápadně od Náchoda. Úpice se prostírá po obou březích řeky Úpy v roklinatém údolí lemovaném výšinou U Lipek a lesy Svobodným, Milešovkou, Velbabou, Dlouhými Záhony a Rtyňkou. Řeka Úpa protéká městem od západu ve vypjatém oblouku k jihu. Na pravém břehu ústí do Úpy potok Radečka, na levém potok Rtyňka. Výška u mostu Svatopluka Čecha je 337 m n. m., práh kostela svatého Jakuba Většího na náměstí se nachází ve výšce 359 metrů, výšina U Lipek 416 metrů a nejvyšší bod na katastru Úpice je na Velbabě (464,2 metrů). Nejvyšší bod na katastru integrované obce Radeč je vrch Na Červené hlíně (501 metrů).
Historie
Úpice vznikla asi v 11. století na spojovací obchodní stezce jako stanice u brodu, kde bylo třeba řeku přebrodit. Řeka Úpa tak přispěla k založení osady, které dala i své jméno. Původní osada byla malá, jedna část byla seskupena na vyvýšené rovince nad pravým břehem Úpy, druhá roztroušena při potoce Radečka. Na volném místě mezi domky na ostrohu řeky byl záhy postaven kostel a kolem něho založen hřbitov. S počáteční historií je spojena pozoruhodná pověst o odražení vpádu Mongolů roku 1241 (pověst je označuje jako Tatary); tento letopočet je zaznamenán také na štítě městské radnice římskými číslicemi MCCXLI.
Kolem roku 1270 byl založen hrad Vízmburk a Úpice povýšena na trhové městečko. Hrad s městečkem pak tvořily nerozlučnou dvojici. Úpice měla výsady na trhy, kostelní nadace, právo vybírati clo z mostu, várečné a hrdelní právo, vlastní váhu a míru.[5]
Město a radnici navštívil v neděli 11. července 1926 oficiálně prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk.
Městské symboly
Znak
V zeleném poli stojí hrubě otesaný kmen stromu (hnědý) s pěti pahýly větví a se čtyřmi kořeny. Nad kmenem je umístěna zlatá koruna a po stranách kmenu jsou dvě hnědá písmena g. Koruna značí poddanost města náchodským knížecím rodům. Písmena g odkazují na posledního majitele hradu Vízmburk, Jiřího z Dubé (Georgius).
Vlajka
Vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 s pěti vodorovnými pruhy: hnědým, žlutým, zeleným, žlutým a hnědým v poměru šířek 1:1:4:1:1. Ve středu žerďové části na zeleném pruhu je žlutá koruna. Vlajka byla přijata v roce 1994.[6][7]
Od 1. ledna 1981 do 31. srpna 1990 k městu patřily i Suchovršice.[8]
Školství
V Úpici se nacházejí dvě základní školy, mateřská škola (je tvořena dvěma pracovišti), gymnázium, základní speciální škola, střední odborná škola, základní umělecká škola. V Úpici stojí i hvězdárna se zaměřením na výzkum Slunce:
Hvězdárna
Mateřská škola Úpice, Plickova 781
Základní škola Úpice-Lány, Palackého 793
Základní škola Bratří Čapků Úpice, Komenského 151
Střední odborná škola Úpice, Havlíčkova 812
Městské gymnázium Úpice, Havlíčkova 812
Speciální základní škola Úpice, Nábřeží pplk. A. Bunzla 660
Základní umělecká škola Anny Marie Buxton Úpice, Tyršova 351
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 550.Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
↑ Archivovaná kopie. www.upice.cz [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-24.
↑ SBČ, bývalý dům rodiny Čapků v Úpici. www.bratri-capkove.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-11.
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Úpice. Sv. 26, str. 204
Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Úpice, s. 143.
.jpg)
