PROFILBARU.COM

Život je krásný
Původní název	La vita è bella
Země původu	Itálie
Jazyk	italština
Délka	116 min
Žánr	komedie / romantický / drama / válečný
Scénář	Roberto Benigni; Vincenzo Cerami
Režie	Roberto Benigni
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Roberto Benigni; Nicoletta Braschi; Giorgio Cantarini; Giustino Durano; Horst Buchholz; … více na Wikidatech
Produkce	Gianluigi Braschi; Elda Ferri
Hudba	Nicola Piovani
Kamera	Tonino Delli Colli
Kostýmy	Danilo Donati
Střih	Simona Paggi
Výroba a distribuce
Premiéra	20. prosince 1997
Produkční společnosti	Melampo Cinematografica; Cecchi Gori Group; Miramax Films
Distribuce	Miramax Films
Rozpočet	19 mil. $
Tržby	230,1 mil. $ (celosvětově); 57,6 mil. $ (USA)
Ocenění	Oscar za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (1997); Oscar za nejlepší cizojazyčný film (1997); Oscar za nejlepší původní hudbu (1997); Evropská filmová cena za nejlepší film (1998); European Film Award for Best Actor (1998); … více na Wikidatech
	Život je krásný na ČSFD, Kinoboxu, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život je krásný (v italském originále La vita è bella) je italský film z roku 1997 režiséra Roberta Benigniho, který v něm také ztvárnil hlavní postavu. Snímek vypráví příběh italského žida Guida Oreficeho, který musí vymyslet, jak pomoci své rodině během jejího zajetí v nacistickém koncentračním táboře.

Snímek byl v roce 1999 nominován na sedm Oscarů, přičemž získal tři ceny v kategoriích nejlepší herec (Roberto Benigni), nejlepší hudba a nejlepší cizojazyčný film.

Děj

Film začíná v roce 1939 v fašistické Itálii. Hlavní hrdina Guido Orefice, veselý a charismatický mladý italský Žid, přijíždí do toskánského města Arezzo, kde jeho strýc Eliseo pracuje jako vrchní číšník v hotelovém restaurantu. Guido zde nachází práci jako číšník a zamiluje se do místní učitelky Dory, která je však zasnoubená s arogantním fašistickým úředníkem Rodolfem. Během svého působení v hotelu se Guido spřátelí s německým lékařem Lessingem, se kterým sdílí zálibu v hádankách. Guido vytrvale usiluje o Dořinu přízeň a inscenuje různá "náhodná" setkání. Používá přitom svůj osobitý humor a často ji oslovuje "princezno". Dokonce se vydává za školního inspektora, aby ji mohl navštívit při vyučování. Přestože ve městě sílí projevy antisemitismu (včetně protižidovských nápisů na strýcově obchodě), Guido si zachovává optimismus a paroduje nacistickou ideologii včetně jejich teorií o rasové nadřazenosti. Vše vyvrcholí během Dořiny zásnubní slavnosti, kdy Guido vyzná Doře lásku. Ta si uvědomí, že Rodolfa ve skutečnosti nemiluje, a rozhodne se uprchnout s Guidem na bílém koni. Později se vezmou a narodí se jim syn Giosuè. Guido si splní sen a otevře si knihkupectví, zatímco Dora pokračuje v učitelské profesi.

V roce 1944, když severní Itálii okupuje nacistické Německo, jsou Guido, Giosuè a strýc Eliseo deportováni do koncentračního tábora právě v den Giosuèových narozenin. Dora, ačkoli není Židovka, dobrovolně nastupuje do stejného transportu, aby mohla být své rodině nablízku. V táboře jsou však muži a ženy odděleni. Strýc Eliseo je krátce po příjezdu zavražděn v plynové komoře.

Aby Guido ochránil svého syna před hrůznou realitou, přemění celý pobyt v táboře na složitou hru. Vysvětluje synovi, že sbírají body a první, kdo získá tisíc bodů, vyhraje opravdový tank. Stanovuje "pravidla": nesmí plakat, stěžovat si na hlad nebo volat po matce, jinak přijde o body. Naopak tichým chováním a schováváním před dozorci lze získat body navíc. Když počet dětí v táboře ubývá kvůli vraždění v plynových komorách, Guido synovi vysvětluje, že se jen dobře schovávají, aby získaly více bodů. Při jedné příležitosti se Guido znovu setkává s doktorem Lessingem, nyní důstojníkem SS. Doktor Lessing ho ušetří před smrtí v plynové komoře a zajistí mu práci číšníka při večeři nacistických důstojníků. Guido využije této příležitosti, aby nakrmil svého syna, kterého vydává za dítě jednoho z německých důstojníků. Jeho naděje, že mu Lessing pomůže, se však rozplynou, když zjistí, že doktor ho chce pouze požádat o vyřešení další hádanky.

Na konci války, když se blíží spojenecká vojska, nastává v táboře chaos. Guido ukryje Giosuèho v bedně a slíbí mu, že je to poslední úkol před získáním tanku. Sám se vydává hledat Doru, přestrojený za ženu. Je však odhalen a zastřelen německým vojákem. Při své poslední cestě ještě naposledy zamrká na syna, stále věrný své roli v "herní" iluzi. Následující ráno Giosuè vyleze z úkrytu právě ve chvíli, kdy do tábora vjíždí americký tank Sherman. Chlapec je přesvědčen, že vyhrál slíbenou cenu, a jeden z amerických vojáků ho nechá na tanku se svézt. Během cesty Giosuè spatří v průvodu osvobozených vězňů svou matku Doru a radostně se s ní shledá. Zatímco malý Giosuè nadšeně vypráví matce o tom, jak vyhrál tank, jak mu otec slíbil, dospělý Giosuè v závěrečném monologu vzpomíná na oběť, kterou jeho otec přinesl, aby ho ochránil před hrůzami koncentračního tábora.

Obsazení

Roberto Benigni	Quido Orefice
Nicoletta Braschi	Dora
Giorgio Cantarini	Giosuè
Giustino Durano	Strýček Eliseo
Horst Buchholz	Doktor Lessing
Marisa Paredes	Dořina matka
Sergio Bustric	Ferruccio
Amerigo Fontani	Rodolfo