Štěpán Zálešák

Štěpán Zálešák
Narození	9. ledna 1874 Bánov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. října 1945 (ve věku 71 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov [1]
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	sochař, učitel, loutkář a řezbář
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

pomník v rodném Bánově

Štěpán Zálešák (9. ledna 1874, Bánov^[2] – 30. října 1945, Praha) byl český sochař a řezbář. Specializoval se především na sakrální umění, věnoval se i restaurátorským pracím. Jeho díla zdobí mnoho českých chrámů a kostelů.

Život

Štěpán Zálešák absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí (1888–1892), obor ornamentální řezbářství pod vedením prof. Aloise Balána a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1892–1898), obor řezbářství u prof. Jana Kastnera. V letech 1898–1912 pracoval ve vlastním atelieru v Praze v Říční ulici. V roce 1912 se stal nástupcem prof. Kastnera († 1912) na Uměleckoprůmyslové škole, kde působil do roku 1934. Je pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Díla

Bánov

• socha sv. Josefa, fara v Bánově

Kolín nad Labem

• chrliče a tympanon nad hlavním portálem při rekonstrukci kostela sv. Bartoloměje (1908)
• Madona pro hřbitovní kostel, keramika
• novogotický oltář se sochami Madony a sv. Václava po stranách vítězného oblouku, kostel sv. Bartoloměje v Třebovli u Kolína nad Labem

Kouřim

• kříž se sochami Panny Marie a sv. Jana, hlavní oltář gotického kostela sv. Štěpána (1907)
• oltář se sochami Panny Marie a andělů, severní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)
• oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého mezi dvěma anděli, jižní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)

Kutná Hora

• Archa Večeře Páně (1903) – 4 reliéfy: sv. Václav, Vojtěch, Cyril a Metoděj – hlavní oltář kostela sv. Barbory
• sochy sv. Cyrila a Metoděje, kostel Panny Marie na Náměti
• oltář v kapli Nejsvětějšího srdce Páně, klášter řádu sv. Voršily

Praha

Vyšehrad

• bronzová busta probošta Václava Štulce (1910), Štulcova zahrada
• tympanon Poslední soud nad hlavními vchodovými dveřmi kostela sv. Petra a Pavla (1901)
• sochy sv. Petra a Pavla pro hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla (1903)
• Ukřižování se sv. Lohengrinem, v interiéru kostela sv. Petra a Pavla
• boční oltář Král Králů (20. léta), skupina soch z lipového dřeva, pozlaceno, kostel sv. Petra a Pavla

Pražský hrad

• střední dveře a stěny v podkruchtí Wolhmutovy kruchty s řezbami na motiv sv. Cyrila a Metoděje (1928), dubové dřevo, katedrála sv. Víta

Vinohrady

• dva postranní oltáře v kostele sv. Ludmily
• spolupráce na hlavním oltáři v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad

Holešovice

• plastiky sv. Bartoloměje, sv. Václava, 8 andělů, dva klečící andělé a Kristus na kříži (1912), hlavní oltář novogotického kostela sv. Antonína
• andělé s korunou pro boční oltář kostela sv. Antonína

Žižkov

• práce na průčelí i interiéru kostela sv. Prokopa na Žižkově (1910)
  • sochy sv. Cyrila a Metoděje, hlavní oltář
  • boční oltář Panny Marie s deskovými výjevy z jejího života
  • boční oltář Božského srdce Páně s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise

Ostatní části

• Pražský městský znak (1926), vyřezán podle návrhu prof. V. Vojtíška a prof. F. Kysely – shořel při požáru Staroměstské radnice za pražského povstání v roce 1945
• Plastika Útěcha zhotovena pro vlastní hrob – z hrobu byla ukradena v roce 1993

Uherský Brod

• práce z pozůstalosti uložené v depozitáři Muzea Jana Ámose Komenského

Velehrad

• socha sv. Josefa, boční loď chrámu
• rám pro obraz Madony od Emanuela Dítěte, řezbářská práce

Další místa mimo Prahu

• dřevořezba Pieta v kapli Panny Marie Bolestné u hřbitova v Berouně
• sv. Jan, kostel v Brně-Králově Poli (1908)
• socha sv. Jana Evangelisty na kazatelně, kostel Panny Marie v Ostravě Mariánských Horách (1909)
• Křížová cesta, kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě (1910)
• sochy sv. Gotharda, Jana Křtitele, sv. Václava, sv. Ludmily, pískovec (1910) – západní průčelí kostela sv. Gotharda v Českém Brodě
• socha Madony, pískovec – západní průčelí děkanského kostela sv. Jiljí v Nymburce
• práce na hlavním oltáři kostela sv. Petra a Pavla, Budeč

Drobné plastiky

• Mateřská láska, Marie s ovečkou, Malá chůva, Ovčáček, Chlapci se psem
• sochy Madony, světců a světic, církevních hodnostářů

Galerie

• 
  Madona
• 
  Sv. Cyril a Metoděj
• 
  Sv. Josef
• 
  Koupel

Rod Zálešáků

Sochař Štěpán Zálešák měl sice tři dcery, ale jméno Zálešák přesto nezmizelo ze světa umění. Pod jménem Zálešák / Zálešáková se umění věnují jeho vzdálenější příbuzní.

Zálešáci

Pod jménem Zálešáci se konala v roce 1999 společná výstava díla Štěpána Zálešáka a jeho pokračovatelů.

• Martin Zálešák, malíř
• Vladimír Zálešák, malíř
• Robert Zálešák, Ludmila Zálešáková, restaurování
• MUDr. Bohumil Zálešák Ph.D., šperky
• Soňa Zálešáková, malířka, architektka
• Zdeněk Zálešák, malíř
• Štěpán Zálešák, idea maker, režisér

Odkazy

Reference

1. hrob sochaře Štěpána Zálešáka na Vyšehradském hřbitově v Praze
2. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

• Štěpán Zálešák, Vladimír Drahoňovský, 1934
• V posvátné půdě Vyšehradu, Karel Balák, 1946
• Brožura „Dokumenty a prameny“ – Štěpán Zálešák, Zdeněk Mařan

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán Zálešák na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Štěpán Zálešák
• Štěpán Zálešák v informačním systému abART

Portály: Česko | Lidé | Umění