Štefan Moyzes se narodil 24. října 1797 ve Veselém u Piešťan, jeho otcem byl Štefan Krajčo-Mojžiš a matkou Anna roz. Masarovičová. Vysvěcen na kněze byl v roce 1821. V roce 1828 získal doktorát z filosofie na univerzitě v Pešti. V letech 1828–1829 byl slovenským kazatelem v kostele sv. Josefa v Pešti. Působil jako kaplan ve vícerých farnostechostřihomskédiecéze. V letech 1829–1847 vyučoval jako profesor filozofie a řečtiny na královské akademii v Záhřebu, v Chorvatsku. V roce 1847 byl na návrh záhřebského biskupa Juraje Haulika jmenován kanovníkem záhřebské kapituly a byl zvolen chorvatským poslancem do uherského sněmu, kde podporoval návrhy Ľudovíta Štúra; jednalo se o opětovné zavedení mateřského jazyka na základních školách a při bohoslužbách. Aktivně působil v ilyrském hnutí a byl spoluzakladatelem Matice ilyrské. V roce 1850 byl jmenován banskobystrickým biskupem. Zasloužil se o rozvoj školství, zejména o zřízení banskobystrického gymnázia (viz pozn.1). V čele slovenské delegace předstoupil 12. prosince1861 před císařeFrantiška Josefa I., aby mu předložil prosebný dopis od Slováků a Memorandum slovenského národa. Dne 3. srpna1863 se stal prvním předsedou Matice slovenské. Jeho zásluhou Svatý stolec souhlasil, aby se svátek Cyrila a Metoděje světil 5. července. Štefan Moyses je ve slovenských národních dějinách osobností, která byla respektována celým národem bez ohledu na vzdělání, původ či konfesi.[1]
Citace
…Aj u slovenských katolíkov však bola snaha reorganizovať školy pre dievčatá a zriadiť dievčenskú školu, ktorá by presadzovala výučbu v konfesionálnom katolíckom duchu a v slovenskom jazyku. Na prelome 50. a 60. rokov sa o to usiloval z postu biskupa Štefan Moyses v Banskej Bystrici. Usiloval sa povzniesť úroveň centra novozriadenej diecézy pritiahnutím inteligencie. Pokúšal sa o zriadenie katolíckeho gymnázia pre chlapcov a spolu s týmto projektom, ktorý sa úspešne realizoval, sa snažil aj o strednú školu pre dievčatá. Malo ísť o vychovávateľský ústav, ktorý by spájal náboženskú výchovu s výchovou v národnom duchu, čím by sa líšil od klasických kláštorných škôl. Napriek zbierkam, oferám a autorite biskupa sa školu nepodarilo otvoriť. V tom čase ešte mestá neboli viazané zákonom zriaďovať školy pre dievčatá a po prijatí národnostného zákona z roku 1868 zasa prekážala slovenčina ako vyučovací jazyk. V Bystrici sa nakoniec podarilo otvoriť kláštornú dievčenskú ľudovú školu, teda nie strednú, o akú usiloval biskup. Táto na začiatku 70. rokov splynula s mestskou školou pre dievčatá.……[2]
Památka
Od roku 1969 je po něm pojmenována Moyzesova ulice v Praze-Krči.[3]
V roce 1947 vyšla dvojice poštovních známek ke 150. výročí jeho narození. Autorm návrhu byl Karel Svolinský.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Moyses na slovenské Wikipedii.
↑PhDr. Štefan Moyses [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-27.
↑ Archivovaná kopie. www.saske.sk [online]. [cit. 2008-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-08.
↑LAŠŤOVKA, Marek a kol.:Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 1. svazek (A-N), s. 470; ISBN80-85983-23-0.
↑Katalog - 150. výročí narození Štefana Moysese [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štefan Moyzes na Wikimedia Commons