Narodil se v Neštichu (od roku 1960 součást Smolenic) a na stejném místě i zemřel. Protože doma jako zedník nenašel práci, odešel v roce 1907 do USA, kde se usídlil v Greenville (stát Pensylvánie).
Padák
V nepatentované podobě padáky existovaly již před Baničem. První na fotografii zdokumentovaný padák, na kterém padá figurína, pochází z 18. února1911 a snímek byl publikován v nizozemském časopise De Prins der Geïllustreerde Bladen[1]
V roce 1912 byl svědkem leteckého neštěstí.[2] V reakci na toto neštěstí v roce 1913 sestrojil použitelný padák, tvarem připomínající velký deštník s otvorem uprostřed vrchlíku, který se otevíral soustavou několika pružin. Padák měl vyřešen problém tzv. plavání ve vzduchu, neměl šňůry, ale upevňoval se složený pomocí popruhů přímo na tělo letce v oblasti hrudníku. Dne 3. června1914 před zástupci Patentového úřadu letectva USA seskočil ve Washingtonu ze střechy 15patrové budovy. Potom následovaly další seskoky včetně seskoku z letadla. 25. srpna1914 vydal Americký patentový úřad ve Washingtonupatent na Baničův padák pod číslem 1 108 484, který potvrzoval jeho autorství "nového a užitečného vylepšení padáku". Patentový spis obsahuje přesný popis konstrukce a její výkresovou dokumentaci. Svůj patentovaný vynález nabídl zástupcům letectva a americká armáda ho odkoupila. Americké letectvo ho jmenovalo čestným členem.
Návrat do vlasti
V roce 1921 se vrátil zpátky na Slovensko. Do své smrti v roce 1941 pracoval jako zedník. Společně se svým synem Janem a I. Vajsabelem se stal roku 1929 spoluobjevitelem jeskyně Driny nedaleko rodných Smolenic a v roce 1934 zpřístupnili prvních 174 metrů.
