PROFILBARU.COM

Šen-čou 18
Šen-čou 18
Údaje o lodi
Typ	Šen-čou
COSPAR	2024-078A
Výrobce	CASC
Provozovatel	CMSA
Údaje o letu
Členů posádky	3
Datum startu	25. dubna 2024, 12:59:00 UTC
Kosmodrom	Ťiou-čchüan
Vzletová rampa	LA-4/SLS-1
Nosná raketa	Čchang-čeng 2F
Délka letu	192 dny, 4 hodiny a 25 minut
Datum přistání	3. listopadu 2024, 17:24:27 UTC
Místo přistání	přistávací oblast Dongfeng, Vnitřní Mongolsko, Čína
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí	25. dubna 2024, 19:32 UTC, TSS, spodní port modulu Tchien-che
Délka spojení	191 dní, 12 hodin, 40 minut
Odlet ze stanice	3. listopadu 2024, 08:12 UTC
Fotografie posádky
	Li K., Li C, Jie (zleva)
Navigace
	Předchozí; Šen-čou 17 Následující; Šen-čou 19

Šen-čou 18 (čínsky 神舟十八号; doslova „Božská loď číslo osmnáct“) byl třináctý čínský pilotovaný vesmírný let v programu Šen-čou. Současně šlo o sedmou misi určenou k dopravě tříčlenné dlouhodobé posádky na čínskou Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS). Začala startem 25. dubna 2024 a skončila po 192 dnech přistáním 3. listopadu 2025.

Posádka

Podle již zavedeného postupu zveřejnila agentura CMSA složení posádky pouhý den před plánovaným startem:^[1]

Hlavní posádka

Jie Kuang-fu (2), velitel, CMSA
Li Cchung (1), operátor, CMSA
Li Kuang-su (1), systémový operátor, CMSA

(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise)

Pro velitele Jie šlo o již druhý půlroční pobyt na TSS. Poprvé na stanici přiletěl v kosmické lodi Šen-čou 13 na podzim 2021 a pracoval tam do jara 2022. Všichni členové posádky byli piloti čínské Lidové osvobozenecké armády.

Šen-čou a Čchang-čeng 2F

Kosmickou loď Šen-čou vyvíjela v několika etapách od 80. let 20. století, ale hlavním impulsem se v roce 1995 stalo zakoupení ruské technologie pro pilotované kosmické lety. Po něm Čína vytvořila několik prototypů, v letech 1999 až 2002 vypustila čtyři testovací lodě a od roku 2003 sbírá zkušenosti s lety s posádkou. Od roku 2021 lodě Šen-čou dopravují čínské kosmonauty na Vesmírnou stanici Tchien-kung.

Loď o celkové délce 8,86 metru a maximálním průměru 2,8 metru dosahuje vzletové hmotnosti 7 790 kg. Skládá se ze tří částí: válcového hermetizovaného orbitálního modulu s vnitřním objemem 8 m³, hermetizovaného návratového modulu oble-kuželovitého tvaru o výšce 2,5 m, maximálním průměru 2,5 m a s vnitřním prostorem o objemu 6 m³, a válcového nehermetizovaného pohonného modulu nesoucího hlavní korekční a brzdicí motor a 24 trysek pro orientaci a stabilizaci lodi na dráze.

S lodí Šen-čou 16 spatřila světlo světa nová výrobní série šesti kusů lodi, na níž byla provedena různá vylepšení včetně moderní palubní desky a dosažen vyšší podíl domácího (čínského) hardwaru.^[2].

Řadu nosných raket Čchang-čeng (Dlouhý pochod) doprovází čínský kosmický program už od jeho prvního kosmického letu v roce 1970, vyvinuto přitom byl pro různé účely přes 20 verzí. Jednou z nich je i varianta 2F, která slouží k vynášení kosmických lodí Šen-čou na nízkou oběžnou dráhu kolem Země a v podvariantě 2F/G vynesla také dvě testovací vesmírné laboratoře Tchien-kung 1 a 2.^[3] Dvoustupňová raketa se čtyřmi přídavnými motory ve spodní části prvního stupně dosahuje výšky 62 m, nejvyšší průměr je 3,35 m bez přídavných motorů a 7,85 m s nimi. Startovní hmotnost je 464 tun.

Průběh letu

Start z kosmodromu Ťiou-čchüan se uskutečnil podle plánu 25. dubna 2024 ve 12:59:00 UTC.^[4]^[5] Loď se pak po 6 a půl hodinách – v 19:32 UTC^[6] – připojila přes přední port jádrového modulu Tchien-che k Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS). Trojice kosmonautů po nezbytných testech a otevření poklopů ve 21:04 UTC^[7] vstoupila na palubu stanice a setkala se s její dosavadní posádkou, kterou tvořili kosmonauti Tchang Chung-po, Tchang Šeng-ťie a Ťiang Sin-lin. Poté, co byly rozpracované úkoly předány nové posádce, dosavadní tříčlenný tým 30. dubna 2024 odletěl ve své lodi Šen-čou 17 zpět na Zemi a nově příchozí kosmonauti se stali 7. dlouhodobou posádkou TSS.

Na dobu své mise měli naplánováno asi 90 vědeckých experimentů a výzkumů v oblastech základní fyziky mikrogravitace, vědy o vesmírných materiálech, vesmírné vědy o životě, leteckého lékařství a letecké technologie.^[8] Věnovali se také údržbě stanice včetně 2 plánovaných výstupů ze stanice do volného vesmíru, při nichž se věnovali instalaci zařízení pro ochranu obou vědeckých modulů stanice před kosmickým smetím.^[9] Při prvním z nich 28. května 2024 velitele Jie doprovodil Li Kuang-su a společně pracovali 8 hodin a 23 minut na modulu Meng-tchien, podruhé s velitelem 3. července 2024 vystoupil Li Cchung, věnovali se modulu Wen-tchien a mimo bezpečí TSS strávili 6 hodin a 32 minut.^[10]^[11]

Jie Kuang-fu 21. srpna 2024 jako první z čínských kosmonautů dokončil 300. den pobytu na oběžné dráze Země^[12] misi dokončil jako první Číňan, který ve vesmíru strávil více než rok (374 dní, 13 hodin a 58 minut).

Na Zemi se celá posádka vrátila po 6 měsících letu – nejprve 1. listopadu 2024 předala vládu nad stanicí svým 3 nástupcům,^[13] kteří přiletěli o dva dny dříve v lodi Šen-čou 19, a let završila 3. listopadu 2024 odpojením od stanice Tchien-kung v 08:12 UTC^[14] a přistáním v přistávací oblasti Dongfeng v čínské provincii Vnitřní Mongolsko v 17:24:27 UTC.^[15]^[16] Na Zemi s sebou kosmonauti přivezli také 34,6 kg vzorků z experimentů, které provedli během své mise.^[17]

Odkazy

Reference

↑ China unveils Shenzhou-18 crew for space station mission-Xinhua. english.news.cn [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online.
↑ China 'N Asia Spaceflight na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
↑ Last Launch for Long March 2F/G. spacedaily.com [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online.
↑ China'N Asia Spaceflight. Liftoff! Long March 2F Y18 launches Shenzhou-18 with 3 astronauts to the China Space Station. X.com [online]. 2024-04-25 [cit. 202404-25]. Dostupné online.
↑ VÁCLAVÍK, Michal. ... Start rakety CZ-2F/G proběhl také dnes, a to ve 14:59:00,479 SELČ. X.com [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
↑ 神舟十八号载人飞船与空间站组合体完成自主快速交会对接_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
↑ 神舟十八号3名航天员顺利进驻中国空间站_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
↑ 神舟十八号载人飞船发射取得圆满成功_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
↑ 神舟十八号载人飞行任务新闻发布会召开_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online.
↑ Shenzhou-18 crew members complete first spacewalk. english.spacechina.com [online]. China Aerospace and Technology Corporation, 2024-05-28 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
↑ Shenzhou XVIII Crew Successfully Completes Second Spacewalk. Space Daily [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
↑ CNSA Watcher. Today, Ye Guangfu became the first Chinese-national astronaut to spend 300 days in space.. X.com [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
↑ China 'N Asia Spaceflight. Shenzhou-18 and Shenzhou-19 crews sign documents to formally hand over the management of the China Space Station. X.com [online]. 2024-11-01 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online.
↑ 神舟十八号载人飞船顺利撤离空间站组合体 “80后”乘组即将踏上回家之旅_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online.
↑ MCDOWELL, Jonathan. Shenzhou 18 landed at the Donfeng landing site in China at about 1724:27 UTC Nov 3. X.com [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online.
↑ 神舟十八号载人飞船返回舱成功着陆神舟十八号载人飞行任务取得圆满成功_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online.
↑ China 'N Asia Spaceflight. Shenzhou-18 also brought down 34.6kg experiment samples.. X.com [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online.