Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Podle starořeckých lékařů a filosofů obsahovalo lidské tělo čtyři základní tělesné šťávy: žlutou žluč, černou žluč, krev a hlen. Toto rozdělení dobře zapadalo do tehdejšího chápání světa. Čtvery tělesné šťávy se propojovaly se čtveřicí elementů: oheň, země, vzduch a voda. Byla spojována i se čtveřicí ročních období: jaro, léto, podzim a zima. Ve starověku, ve středověku a ještě i na počátku novověku byla v různém rozsahu přijímána teorie, že narušení rovnováhy mezi těmito čtyřmi tekutinami je příčinou chorob. Tuto teorii o nerovnováze tělesných šťáv popsal Hippokratés ve svých textech.[1] Od teorie vycházející z existence těchto čtyř základních šťáv se odvozuje teorie čtyř temperamentů (cholerik, melancholik, sangvinik, flegmatik). Dnes má tato teorie už pouze historický význam.
Spojení tělesné šťávy s dalšími elementy dle Empedokla
| Tělesná tekutina
|
Období
|
Věk
|
Element
|
Orgán
|
Prostředí
|
Temperament
|
| krev
|
jaro
|
dětství
|
vzduch
|
játra
|
teplo a vlhko
|
sangvinik
|
| žluč
|
léto
|
mládí
|
oheň
|
žlučník
|
teplo a sucho
|
cholerik
|
| černá žluč
|
podzim
|
dospělost
|
země
|
slezina
|
chlad a sucho
|
melancholik
|
| hlen
|
zima
|
stáří
|
voda
|
mozek / plíce
|
chlad a vlhko
|
flegmatik
|
Možnou inspirací tohoto členění je staroindická ájurvéda, která je založena na podobném systému tří složek zvaných vata či váju (dosl. vzduch, ale v širším smyslu prána), pitta (žluč) a kapha (hlen). Ty jsou vyjádřením tří gun, základních charakteristik hmotného světa. Vata představuje radžas, pitta sattvu a kapha tamas.
Funkce čtyř tělesných šťáv
- Žlutá žluč byla považovaná za škodlivou šťávu. Tělo se jí při nadbytku zbavovalo zvracením a byla pozorována při úplavici.
- Černé žluči přisuzoval Hippokratés škodlivost i přesto, že se v těle nevyskytovala. Její výskyt byl v těle přisuzován tmavé barvě zaschlé krve.
- Krev, spolu s mízou byla považovaná za životadárnou tekutinu a její nadbytek, obzvlášť v jarních měsících, škodil organismu. Na základě této chybné domněnky vzniklo tzv. pouštění žilou.
- Hlen byl, v malém množství, v těle přítomen a v zimním období, při jeho nadbytku, způsoboval nachlazení.
Odkazy
Reference
- ↑ TRONNER, Pavel. Hippokrates: Příběh prvního skutečného lékaře [online]. Vtm.zive.cz, 2017-10-10 [cit. 2019-01-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
