Úmrtnost, též mortalita (z latiny), je demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité populace za určité časové období (typicky za rok). Uvádí se v promilích (‰), tedy v přepočtu na 1 000 jedinců. S rostoucím věkem sledované populace se významně zvyšuje. Odlišným ukazatelem je smrtnost. Zatímco úmrtnost je vztažena k celkové populaci, smrtnost udává podíl zemřelých ze skupiny zasažené určitým jevem.
Nejběžnějším údajem je tzv. hrubá míra úmrtnosti, čili počet zemřelých na 1 000 osob středního stavu obyvatelstva za rok.
Společně s nemocností je úmrtnost podkladem pro sledování zdravotního stavu populace. Z úmrtnosti se také odvozuje naděje dožití, někdy nazývaná střední nebo průměrná délka života.
Nejjednodušší ukazatel je hrubá míra úmrtnosti. Jedná se o poměr počtu zemřelých (D) ke střednímu stavu obyvatel (P) ve sledovaném kalendářním roce.
Tento ukazatel ztrácí svou vypovídací schopnost s dosažením nízkých hodnot a nehodí se pro komparativní mezinárodní studii. Proto se používá její modifikace (standardizovaná úmrtnost), která zohledňuje věkovou strukturu populace.
Přesnějším ukazatelem je míra úmrtnosti dle věku (věkově specifická úmrtnost), která je poměrem počtu zemřelých ve věku x (Dx) z 1000 žijících ve věku x (Px).
Úmrtnost v ČR
V roce 2004 byla hrubá míra úmrtnosti zhruba 10,5 ‰.
Celkový počet zemřelých, hrubá míra úmrtnosti a standardizovaná úmrtnost mužů a žen dle ČSÚ
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
muži
66 468
58 925
56 709
56 692
55 139
54 845
54 882
53 772
54 377
13,2
11,7
11,3
11,3
11,0
11,0
11,0
10,8
11,0
15,7
11,6
ženy
62 698
58 988
56 073
56 052
54 388
54 923
54 119
53 983
53 866
11,8
11,1
10,6
10,6
10,3
10,4
10,3
10,2
10,3
8,9
6,9
Věkově specifická úmrtnost mužů na 100000 obyvatel dle ČSÚ
V příčinách úmrtí převažují civilizační a degenerativní choroby, především nemoci oběhové soustavy (více než polovina zemřelých) a rakovina (více než čtvrtina úmrtí).
Kojenecká úmrtnost
Kojenecká úmrtnost je podíl zemřelých dětí do jednoho roku věku.
V roce 2009 byla 2,9 ‰. Z pohledu tohoto ukazatele patří Česká republika mezi nejvyspělejší země Evropy. Před 1989 patřila ČSSR k nejzaostalejším zemím Evropy.
Kvocient kojenecké úmrtnosti (v ‰) ve vybraných evropských zemích, 1950–2009:
22 evropských zemí
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2009
pořadí 1950
pořadí 1980
pořadí 2009
Belgie
53,4
31,2
21,1
11,0
7,9
4,8
3,4
12
8
9
Bulharsko
94,5
45,1
27,3
20,2
14,8
13,3
9,0
19
17
20
Československo
83,8
24,3
23,0
18,9
11,4
....
....
16
16
....
Česko
64,2
20,0
20,2
16,9
10,8
4,1
2,9
14
15
3
Dánsko
30,7
21,5
14,2
8,4
7,5
5,3
3,1
4
4
4
Finsko
43,5
21,0
13,2
7,6
5,6
3,8
2,6
8
2
2
Francie
52,0
27,4
18,2
10,0
7,3
4,4
3,9
11
7
15
Irsko
46,2
29,3
19,5
11,2
8,2
6,2
3,2
9
10
8
Itálie
63,8
43,9
29,5
14,3
8,6
4,5
3,7
13
14
12
Maďarsko
85,7
47,6
35,9
23,2
14,8
9,2
5,1
17
19
18
Německo
49,2
12,0
12,5
12,2
7,2
4,9
4,0
10
12
6
Nizozemí
25,2
17,9
12,7
8,6
7,1
5,1
3,8
2
5
14
Norsko
28,2
18,9
12,7
8,1
6,9
3,8
3,1
3
3
7
Polsko
108,0
56,8
33,2
21,3
19,4
8,1
5,6
21
20
19
Portugalsko
94,1
77,5
58,0
24,2
11,0
5,6
3,6
18
21
11
Rakousko
66,1
37,5
25,9
14,3
7,8
4,8
3,8
15
13
13
Rumunsko
116,7
75,7
49,4
29,3
26,9
18,6
10,1
22
22
22
Řecko
35,4
40,1
29,6
17,9
9,7
5,2
3,1
7
16
5
Slovensko
103,3
28,6
25,7
20,9
12,0
8,6
5,7
20
18
17
Španělsko
69,8
43,7
27,9
11,1
7,6
3,9
3,4
16
9
10
Švédsko
21,0
16,6
11,0
6,9
6,0
3,4
2,5
1
1
1
Švýcarsko
31,2
21,1
15,1
9,1
6,8
4,9
4,3
5
6
15
Velká Británie
31,4
22,5
18,4
12,1
7,9
5,6
4,5
6
11
16
Zdroj: United Nations Statistics Division, 1959, 1967, 1975, 1985, 1998, 2006; ČSÚ, 2010a; Eurostat 2011a; Slov stat 2011; Statistics Portugal, 2011
