Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě, na které byl od roku 1880 členem a později tajemníkem Českého kroužku.[2] Redigoval literární časopis Życie, v němž propagoval parnasismus a symbolismus. Hlásil se k uměleckému hnutí Mladé Polsko (Młoda Polska), které dostalo svůj název podle cyklu článků, které právě v časopise Życie vydal roku 1898Artur Górski. V letech 1901–1907 redigoval modernistický časopis Chimera. Dlouho pobýval v Paříži a ve Vídni a při svých zahraničních pobytech navázal přátelské styky s českými básníky Vrchlickým, Zeyerem, Březinou a Macharem.[1]
Zenon Przesmycki roku 1893
Roku 1903 se oženil s Anielou de Hoene (1867–1938), majitelkou a ředitelkou dívčího gymnázia ve Varšavě.[3]
Byl vyznavačem čistého umění a lartpourlartismu. Obhajoval myšlenku elitní kultury určené jen pro malou skupinu citlivých a vzdělaných lidí. V časopise Chimera „znovu objevil“ romantického básníka Cypriana Kamila Norwida. Ve svých kritických článcích a studiích se stal zprostředkovatelem mezi polským a evropským modernismem, všímal si i výtvarného umění.[4]
Po osamostatnění Polska byl v letech 1919–1920 ministrem kultury a umění. Kromě toho byl prezidentem Polské společnosti pro ochranu autorských práv a členem Polské akademie literatury. Během varšavského povstání v roce 1944 byl zraněn a na následky zranění zemřel v povstalecké nemocnici.[4]
Výběrová bibliografie
Z czary młodości, vydání z roku 1893
Maurycy Maeterlinck i jego stanowisko we współczesnej poezji belgijskiej (1891, Maurice Maeterlinck a jeho pozice v současné belgické poezii), studie.
Z czary młodości: Liryczny pamiętnik duszy (1893, Z číše mládí: Lyrický památník duše), básnická sbírka vydaná pod pseudonymem Miriam.