Zákon o zrušení šlechty

Adelsaufhebungsgesetz / Zákon o zrušení šlechty
Gesetz vom 3. April 1919 über die Aufhebung des Adels, der weltlichen Ritter- und Damenorden und gewisser Titel und Würden.[1]
Předpis státu	Rakousko Rakousko (Německé Rakousko)
Druh předpisu	Spolkový ústavní zákon (ústavní zákon)
Obvyklá zkratka	StGBl. Nr. 211/1919
Údaje
Schváleno	3. dubna 1919
Platnost	10. dubna 1919 (= datum zveřejnění)
Související předpisy
I Nr. 2/2008 (1. BVRBG) změněn 1. ledna 2008

Zákon o zrušení šlechty v Rakousku, respektive Německém Rakousku (německy Adelsaufhebungsgesetz) byl zákon přijatý parlamentem nově vzniklého státu Německé Rakousko 3. dubna 1919 po rozdělení rakousko-uherské monarchie na malé nástupnické státy. Téhož dne vstoupil platnost také bezprecedentní Zákon týkající se vyhoštění habsbursko-lotrinské dynastie a převzetí jejich majetku, tzv. Habsburský zákon.

Podobná nařízení v dalších nástupnických státech monarchie

V monarchiích Maďarsku (s krátkou republikánskou přestávkou), Rumunsku, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Itálii nevznikla potřeba nové právní úpravy šlechtictví. V Československu, kde sídlilo nebo vlastnilo pozemky velké množství šlechtických rodů někdejší Habsburské monarchie, byly zrušeny šlechtické tituly zákonem ze 3. prosince 1918. Jmenné přívlastky a tituly odkazující ke šlechtickému původu byly zakázány.^[2] V Polsku byla šlechta zrušena v letech 1921–1935.

Rakušané a cizí šlechtické tituly

V roce 1952 rozhodl Nejvyšší soud v případu rakouské státní občanky, která přijala při svatbě podle německého práva spolu s příjmením manžela část odkazující na šlechtický titul. A to tím způsobem, že takto mohou rakouští občané jméno přijmout a užívat.^[3]

Jinak rozhodují rakouské soudy v případech zisku jméno při osvojení. V roce 1994 rakouský státní občan byl osvojen německou státní občankou Anneliese Maria Edeltraut Luise Prinzessin von Sachsen-Coburg und Gotha, Herzogin zu Sachsen, po jistých právních krocích rakouské úřady zapsaly příjmení osvojeného ve tvaru „Prinzessin von Sachsen-Coburg und Gotha, Herzogin zu Sachsen“ (jedná se v němčině o přechýlené jméno), to osvojený napadl u Ústavního soudu, ten v roce 2003 rozhodl, že zápis rakouských úřadů jména v ženské podobě nebyl v pořádku, nicméně zápis částí odkazujících na šlechtické tituly (Prinzessin a Herzogin) nezohlednil dostatečně zákon o zrušení šlechtictví.^[4] Obdobný případ nastal, když na základě rozhodnutí Ústavního soudu rakouské úřady smazaly Ilonce Wittgenstein-Sayn část jména „Fürstin von“ (jméno, které osvojená získala po německém státním příslušníkovi Lotharu Fürstu von Wittgenstein-Sayn, původně rakouské úřady zapsaly v plném znění). Tento postup byl dotázán u Soudního dvora Evropské unie, který předběžným opatření potvrdil sice, že se jedná o zásah do svobody pohybu, ale zároveň připustil přiměřenost postupu národních úřadů postupovat tímto způsobem.^[5][6]

Iniciativy k novelizaci zákona

V dubnu 2015 byl v Národní radě předložen návrh Zelených pod vedením Daniely Musiolové, k aktualizaci Šlechtického zákona, s hlavním požadavkem na zpřísnění postihů trestního ustanovení.^[7][8] Ze strany vládních stran SPÖ a ÖVP byla vyjádřena podpora návrhu, strana NEOS podpořila návrh na celkovou revizi smyslu zákona.^[9] Návrh však nebyl přijat. Podobný příspěvek poslance za Zelené, Sigrida Maurera byl v roce 2017 příslušným ústavním výborem Národní rady odročen na neurčito.^[10]

V souvislosti s Maurerovým návrhem se novinář Hans Rauscher ironicky vyjádřil o „srdnatém a statečném nasazení v boji s nejpalčivějšími problémy naší doby“ a iniciativu označil jako „oživování 100 let staré fobie z aristokracie“.^[11]

Kuriozity

Podle rozsudku Zemského správního soudu ve Vídni z roku 2019 měl Karel Habsbursko-Lotrinský uvedený zákon porušit, když své internetové stránky pojmenoval karlvonhabsburg.at. Od trestu však muselo být upuštěno, neboť vyměřená pokuta 20 000 rakouských korun je irelevantní. Je tudíž z právního hlediska nejasné, zda má být použit přepočtový kurz rakouských korun, aby mohla být uložena pokuta.^[12]

Reference

1. Zákon ze 3. dubna 1919 o zrušení šlechty, světských titulů rytířských a dámských řádů a jejich titulů a poct.
2. Die Abschaffung des Adels, der Titel und Orden im czechischen Staate. In: Neue Freie Presse. Wien, Nr. 19497, 4. prosince 1918, S. 5.
3. Právní věta rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28. května 1952 v právní věci 1Ob451/52.
4. B557/03
5. Věc C‑208/09 2010.
6. Komentář k evropskému rozhodnutí: Kühn, Karel. Šlechtické tituly a svoboda pohybu uvnitř EU. 2011. https://jinepravo.blogspot.com/2011/02/slechticke-tituly-svoboda-pohybu-uvnitr.html
7. www.parlament.gv.at – Entschließungsantrag 1065/A(E) „Bestrafung verbotener Adelstitel-Führung“
8. diepresse.com - "Höhere Strafen für „Adelige“ gefordert"
9. diepresse.com – „Adelstitel: Auch Koalition für höhere Strafen“
10. "Adelige" müssen weiterhin nur 14 Cent Strafe zahlen Die Presse, 3. Mai 2017
11. Die Adelsgefahr Der Standard, 4. Mai 2017
12. "karlvonhabsburg.at" verstößt gegen Adelsaufhebungsgesetz v Salzburger Nachrichten ze 14. března 2019, aktualizováno 15. března 2019

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adelsaufhebungsgesetz na německé Wikipedii.

Portály: Historie | Monarchie | Politika | Právo | Rakousko