Povrchová teplota Slunce je asi 5780 K, z Wienova posunovacího zákona pak vyplývá, že této teplotě odpovídá maximum vyzařování v oblasti kolem 500 nm (spektra ve vlnových délkách, tj. pro spektrální hustotu vztaženou např. na nanometr), což je zhruba uprostřed oblasti viditelného světla, čemuž odpovídá žlutozelená barva. Žárovka (resp. její zářící vlákno) má o něco nižší teplotu, proto má její světlo větší vlnovou délku a je o něco žlutější. „Doruda“ rozžhavený kov má ještě o něco nižší teplotu a září proto červeně, která je již na okraji viditelného spektra. Ještě chladnější objekty pak ve viditelné oblasti září jen minimálně a vyzařují jen infračervené záření.