Walter Mende čtvrt století učil v Libereckém kraji, v letech 1949 až 1974 byl postupně učitelem výtvarné výchovy na ZŠ ve Frýdlantu v Čechách, v Novém Městě pod Smrkem a v Hejnicích. Poslední čtyři roky (1971 až 1974) nebyl učitelem na plný úvazek, ze zdravotních důvodů požádal o přeřazení do školní družiny ZŠ Hejnice, kde vedl výtvarné kroužky.
V Novém Městě pod Smrkem spolupracoval s tamním ochotnickým divadlem, pro které vytvářel návrhy kostýmů a divadelních scén. V Hejnicích byl členem tamního divadelního kroužku (do roku 1964) a byl členem redakce místního časopisu (v letech 1965 až 1967). Zastával funkci okresního metodika výtvarné výchovy (od roku 1967), byl členem krajského metodického kabinetu výtvarné výchovy (od roku 1969). Externě pracoval jako odborný pracovník Liberecké galerie.
Ve svém volném čase se věnoval malování (olejomalby), fotografování a tvorbě kresleného humoru. Ve svém domácím ateliéru maloval obrazy s motivem Jizerských hor. Byl členem Jizerského fotoklubu Hejnice. Od roku 1966 se na popud kamaráda kreslíře Václava Smolky začal zabývat kresleným humorem. Vytvořili autorskou dvojici a své kreslené vtipy podepisovali značkou SMOLMEN, která vznikla spojením začátečních slabik jmen obou autorů. Václav Smolka dodával náměty ke kresleným vtipům a Walter Mende je kreslil. Po smrti Václava Smolky kreslil Walter Mende vtipy na své náměty, z piety dál používal pseudonym SMOLMEN.
Život v Praze
Walter Mende ve své pracovně
V roce 1975 se Walter Mende odstěhoval do Prahy, střídavě žil v Praze a ve Vinařích na Kutnohorsku. V roce 1976 se vydal na samostatnou uměleckou dráhu, věnoval se především ilustrační grafice, novinové ilustraci, karikatuře a kreslenému humoru. Pracoval pro časopis Svět práce (do roku 1984), kde vedl jeho výtvarnou část a zároveň v něm publikoval své ilustrace a humorné kresby. V pozdějších letech se vrátil ke své oblíbené abstraktní malbě. Maloval až do roku 2014, ztráta zraku mu však nedovolila v této činnosti pokračovat.
První samostatnou výstavu karikatur a kresleného humoru měl v roce 1969 v Liberci, další se konaly např. v Novém Městě pod Smrkem (1971), v Malostranské besedě v Praze (1977).[4] Jeho kresby byly prezentovány i na společných výstavách časopisů Dikobraz a Stadión. Vystavoval i v zahraničí, např. v Moskvě, ve Varšavě, na Kubě (1978).
Svou poslední výstavu uskutečnil v Čáslavi v roce 1996. Byla to výstava jeho obrazů a jmenovala se Obzory Kutnohorska.
S kresbami Waltera Mendeho je možné se setkat i v knihách.[5] Ilustroval tři knihy Sylvy Groszové:
● Za volantem žena aneb Breviář řidičky-začátečnice (1976, Nakladatelství dopravy a spojů)
● Pouze pro pěší aneb Breviář pro chodce začátečníky (1980, Nakladatelství dopravy a spojů)
● Bumerang rychlosti aneb Auto versus životní prostředí (1983, Nakladatelství dopravy a spojů).
V roce 1976 vydalo Severočeské nakladatelství knihu KŮS / SMOLMEN, která obsahuje soubor kreseb, koláží a kresleného humoru dvou autorů – Václava Kůse a Waltera Mendeho.
V roce 2022 vydala Marcela Filipová, dcera Waltera Mendeho, ve vydavatelství Šuplík.cz knihu Walter Mende - Smolmen: ...to je živo-t, která pojednává o výtvarníkovi a prezentuje ukázky z jeho tvorby.[6]
Odkazy
Reference
↑ Walter Mende v informačním systému abART. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné online.
↑ Oficiální web Waltera Mendeho. walter-mende-smolmen.webnode.cz [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné online.
↑ Ukázka Smolmenovy tvorby v archivu Dikobrazu. dikobraz.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
↑ Magazín e-GAG č. 2021/4, str. 18, Salony kresleného humoru. www.cartoongallery.eu [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
↑ Ilustrátor Walter Mende na Databázi knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
↑ Kniha Walter Mende - Smolmen: ...to je živo-t na webu vydavatele. www.suplik.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
Literární zdroje
Walter Mende - Smolmen: ...to je živo-t, Marcela Filipová, 2022, Šuplík.cz, ISBN 978-80-11-01754-5
