Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Provoz na výkonovém efektu využívá zpětných vazeb v jaderném reaktoru.[1] Při snížení výkonu reaktoru dojde ke snížení teploty paliva, což vede ke změně absorpce neutronů na palivu a tím se zlepší neutronová bilance v systému. To vede k nárůstu koeficientu násobení. A tedy je možné reaktor provozovat dále.
Vysvětlení
Jaderný reaktor má různé zpětné vazby, které ovlivňují kritičnost systému. Bezpečnostní předpisy požadují, aby zpětné vazby působily proti zvyšování výkonu. Princip fungování lze vysvětlit následovně: Záporné zpětné vazby fungují podobně, jako by tam byla neviditelná tyč, která se při zvýšení výkonu trošku zasune, a tak vnese zápornou reaktivitu do systému. Tohoto jevu lze využít i opačným způsobem. Tedy snížením výkonu, které povede k povysunutí této neviditelné tyče.
Výhody provozu na výkonovém efektu
Díky provozu na výkonovém efektu lze provozovat reaktor i v při vyčerpání zásob kladné reaktivity (tyče, kyselina boritá).
Nevýhody provozu na výkonovém efektu
- Reaktor je provozován na nižším výkonu a tím vyrábí méně elektřiny, což vede k finančním ztrátám.
- Delší provoz reaktoru spotřebuje více paliva (než bylo plánováno), a je třeba tuto skutečnost zohlednit v další vsázce (do reaktoru je nutné zavést více čerstvého paliva nebo palivo s vyšším obohacením).
- Vyšší vyhoření paliva má vliv na další parametry budoucích vsázek
Odkazy
Reference
