Václav Beneš se narodil v Kožlanech[3] na severním Plzeňsku jako první syn rolníka Matěje Beneše (1843–1910), původem z Tříman, a jeho manželky Anny Petronily, roz. Benešové (1840–1909). Oženil se s Annou Procházkovou (1870–??), jejich synové byli novinář Jiří Beneš (1898–1966) a diplomat Bohuš Beneš (1901–1977). Byl dlouholetým učitelem na měšťanské škole ve Vršovicích u Prahy. Absolvoval přes dva tisíce naučných přednášek v českých regionech.
Od konce 19. století vyvíjel osvětovou činnost v řadách českého dělnictva a stal se mluvčím učitelstva napojeného na Českou stranu pokrokovou. Od roku 1897 působil jako jednatel Zemského ústředního spolku učitelských jednot, poté byl spoluzakladatelem a redaktorem týdeníku Český učitel, též vydával Učitelské noviny. V letech 1900 až 1907 byl představitelem levicové socialistické platformy v Realistické straně a spoluorganizátorem Ligy za všeobecné rovné právo hlasovací. V roce 1907 přešel do České strany sociálně demokratické (ČSSD), za niž kandidoval ve volbách do Říšské rady 1911.[4] Byl též spolupracovníkem Akademie a deníku Právo lidu. Jako propagátor těsnopisu napsal několik učebnic stenografie a vydával těsnopisecký časopis Multum. Byl spoluvydavatelem dvou knih svého bratra Edvarda Beneše. Ještě před první světovou válkou byl mozkovou mrtvicí vyřazen z politického života.[5] Zotavil se však natolik, že se naučil psát levou rukou. V roce 1917 byli on i jeho manželka čtyři měsíce vězněni. Jejich nejstarší syn Miroslav padl v roce 1918 na italské frontě.[6]
Publikace
Výběr
s Karlem Bláhou: Stručný přehled českého těsnopisu v pořádku abecedním. Spis. učitel, Praha-Vršovice 1902.
Těsnopis pro samouky. Úvod do české stenografie dle soustavy Gabelsbergerovy. Nákl. vl., Praha 1904.
s Karlem Bláhou: První učebnice českého těsnopisu podle slovanské soustavy Dürichovy. s. n., Praha-Vršovice 1909.
Kacíř Hus. Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Ant. Svěcený), Praha 1919. (Dostupné online)
s Karlem Bláhou: Základy českého těsnopisu podle soustavy Gabelsbergerovy. Školní knihosklad, Praha 1918, 1919 a 1921.
(spoluvydavatel): Edvard Beneš: Stručný nástin vývoje moderního socialismu I–II. 1910–1911.
(spoluvydavatel): Edvard Beneš: Stranictví. Sociologická studie. 1912.
