Volby do 10. Knesetu se v Izraeli konaly 30. června 1981. Navzdory tomu, že předvolební průzkumy naznačovaly vítězství Ma'arachu vedeného Šimonem Peresem, volby nakonec o jeden poslanecký mandát vyhrál Likud vedený Menachemem Beginem. Volební účast byla 77,8 %.
Výsledky
strana
|
hlasů
|
hlasů
|
křesel na začátku funkčního období
|
křesel na konci funkčního období
|
Likud[p 1] |
718 941 |
37,1 |
48 |
46
|
Ma'arach[p 1][p 2] |
708 536 |
36,6 |
47 |
49
|
Národní náboženská strana[p 3][p 4] |
95 232 |
4,9 |
6 |
5
|
Agudat Jisra'el |
72 312 |
3,7 |
4 |
4
|
Chadaš |
64 918 |
3,4 |
4 |
4
|
Techija |
44 700 |
2,3 |
3 |
3
|
Tami |
44 466 |
2,3 |
3 |
3
|
Telem[p 5] |
30 600 |
1,6 |
2 |
0
|
Šinuj |
29 837 |
1,5 |
2 |
2
|
Rac[p 2] |
27 921 |
1,4 |
1 |
1
|
|
|
|
|
|
Poalej Agudat Jisra'el |
17 090 |
0,9 |
0 |
0
|
Nezávislí liberálové |
11 764 |
0,6 |
0 |
0
|
Jednotná arabská kandidátka |
11 590 |
0,6 |
0 |
0
|
Rozvoj a mír |
10 823 |
0,6 |
0 |
0
|
Levicový tábor Izraele |
8 691 |
0,4 |
0 |
0
|
Kandidátka arabského bratrství |
8 304 |
0,4 |
0 |
0
|
Kandidátka pro aliju |
6 992 |
0,4 |
0 |
0
|
Kach |
5 128 |
0,3 |
0 |
0
|
Nezávislí |
4 710 |
0,2 |
0 |
0
|
Jeden Izrael |
3 726 |
0,2 |
0 |
0
|
Kandidátka arabských obyvatel |
2 596 |
0,1 |
0 |
0
|
Kandidátka penzistů |
2 404 |
0,1 |
0 |
0
|
Mifleget ha-Ichud (Strana jednoty) |
1 293 |
0,1 |
0 |
0
|
Ja'ad |
1 228 |
0,1 |
0 |
0
|
Ocma |
839 |
0,0 |
0 |
0
|
Hnutí stanů |
545 |
0,0 |
0 |
0
|
Zrušme daň z příjmů |
503 |
0,0 |
0 |
0
|
Amcha |
460 |
0,0 |
0 |
0
|
Mládežnické hnutí |
412 |
0,0 |
0 |
0
|
Rada za záchranu domoviny |
405 |
0,0 |
0 |
0
|
Iniciativa - Nezávislé hnutí |
400 |
0,0 |
0 |
0
|
celkem platných lístků |
1 937 366 |
100 |
120 |
117
|
|
|
|
|
|
Rafi – Národní kandidátka[p 5] |
- |
- |
0 |
1
|
Hnutí za obnovu dělnického sionismu[p 5] |
- |
- |
0 |
1
|
Chajim Drukman[p 3] |
- |
- |
0 |
1
|
Gešer – Sionistický náboženský střed[p 4] |
- |
- |
0 |
0
|
celkem |
|
|
120 |
120
|
|
|
|
|
|
Desátý Kneset
V pořadí devatenáctou vládu vytvořil Menachem Begin 5. srpna 1981. Jeho vláda zahrnovala Likud, Národní náboženskou stranu (NNS), Agudat Jisra'el, Tami, Telem a měla celkem 17 ministrů. O necelý měsíc po vytvoření vlády do ní vstoupila 26. srpna strana Techija, která dostala jedno ministerské křeslo. Předsedou Knesetu se stal poslanec Likudu Menachem Savidor. Jedním z prvních zákonů, které vláda schválila byl zákon o Golanských výšinách, který formálně přičlenil Golanské výšiny k Izraeli. Během desátého Knesetu došlo k první libanonské válce a masakru v Sabře a Šatíle. Na základě následného vyšetřování Kahanovou komisí byla za masakr nepřímo odpovědnou shledána izraelská armáda a ministr obrany Ariel Šaron byl odvolán ze své funkce (ve vládě však zůstal jako ministr bez portfeje). Izrael v době desátého Knesetu zasáhla vážná ekonomická krize, pádivá inflace a kolaps většiny bankovního sektoru. Vládním náboženským stranám (NNS a Agudat Jisra'el) se podařilo prosadit zákon zakazující státní letecké společnosti El Al létat o šabatu.
Poté, co Menachem Begin rezignoval ze zdravotních důvodů, jej ve funkci premiéra nahradil Jicchak Šamir, který 10. října 1983 sestavil novou vládu. Jeho koaliční vláda zahrnovala původní koaliční partnery a měla 20 ministrů. Následující parlamentní volby se konaly předčasné 23. července 1984 poté, co z vlády vystoupila strana Tami a pomohla Ma'arachu svrhnout vládu.
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b Dva poslanci přešli z Likudu do Ma'arachu.
- ↑ a b Rac se spojila s Ma'rachem, ale později se oddělila.
- ↑ a b Chajim Drukman opustil Národní náboženskou stranu a zůstal nezařazeným poslancem.
- ↑ a b Dva poslanci opustili Národní náboženskou stranu a založili stranu Gešer - Sionistický náboženský střed. O dva týdny později se opět vrátili do původní strany.
- ↑ a b c Telem se rozdělil na Omec a Hnutí za obnovu dělnického sionismu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1981 na anglické Wikipedii.
Literatura
- ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
- ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.
Související články
Externí odkazy