Vojtěch Vladimír Klecanda

Vojtěch Vladimír Klecanda
Narození	15. listopadu 1888 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. dubna 1947 (ve věku 58 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	hřbitov Přepeře
Povolání	autor a voják
Manžel(ka)	Aťa Martenová (1923–1947)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podplukovník Vojtěch Vladimír Klecanda jako velitel 14. lodního transportu československých legionářů z Vladivostoku do Terstu (1919/1920)

Na zaoceánském parníku SS Trás-os-Montes absolvoval návrat do Československa

Vojtěch Vladimír Klecanda (15. listopadu 1888 Praha^[1] – 22. dubna 1947 Praha^[2]) byl český legionář,^[3] československý důstojník a generál.

Život

Do vzniku ČSR

Před první světovou válkou pracoval u pobočky firmy Laurin & Klement v Charkově na Ukrajině. Hned v roce 1914 se přihlásil do České družiny^[3] a vyznamenal se jako vyzvědač a organizátor odporu v rakouské armádě. Působil ve štábu ruské armády jako velitel výzvědného oddílu a tlumočník a přičinil se o zřízení československého oddělení v zajateckém táboře u Kyjeva, odkud se pak rekrutovali čeští legionáři. Po Říjnové revoluci 1917 bojoval na Kavkaze, na Uralu a na Sibiři a byl generálním ubytovatelem československého armádního sboru v Rusku.

První republika

Po návratu do Československa se stal zástupcem náčelníka Generálního štábu a v letech 1920 až 1922 studoval na Vysoké škole válečné v Paříži. Pak byl jmenován velitelem 1. brigády v Praze a v letech 1924 až 1929 působil jako vojenský přidělenec na vyslanectví v Paříži. Po návratu byl velitelem 2. divize v Plzni a od roku 1931 1. divize v Praze. Působil také jako významný funkcionář Svazu skautů RČS a dalších sportovních i mezinárodních organizací.^[4] Později cestoval po Severní Africe a Jižní Americe (v dubnu až listopadu 1934 pobýval v Kolumbii, kde měl za úkol reorganizovat místní armádu^[5][6]) a psal cestopisné vzpomínky.

Poválečný soud a úmrtí

V roce 1946 byl generál Klecanda obviněn z podpory nacistického hnutí. Jeho vina měla spočívat v tom, že byl členem delegace, která se měla v dubnu 1945 pokusit projednat se západními spojenci možnost separátního míru Německa s Čechy.^[7] U soudu své obvinění odmítl a a v srpnu 1946 byl obvinění zproštěn.^[8]

I po osvobozujícím rozsudku bylo s generálem Klecandou vedeno v rámci armády kárné řízení, které v době jeho smrti nebylo ještě ukončeno. Generál Klecanda zemřel pádem z okna svého bytu; již v té době vyslovoval tisk pochybnosti o tom, zda se jednalo o sebevraždu či nešťastnou náhodu, i když vyšetřující komise posádkového velitelství sebevraždu vyloučila a za příčinu označila uklouznutí na skříňce pod oknem.^[9] Zatímco v současnosti se Vojenský historický ústav nadále domnívá, že šlo o nešťastnou náhodu,^[10] Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nevylučuje, že mohlo jít i o sebevraždu nebo vraždu.^[11].^[12]

Dílo

• Účelná armáda (1933)
• Marocké vzpomínky (1934)
• Synové dobyvatelů: dojmy z Kolumbie (1935)

Vyznamenání

	Řád sv. Stanislava, III. třída s meči a mašlí
	Řád sv. Vladimíra, IV. třída s meči a mašlí
	Řád sv. Anny, III. třída s meči a mašlí
	Řád sv. Anny, IV. třída
	Válečný kříž
	Československý válečný kříž 1914–1918
	Řád sokola, s meči
	Řád za vynikající službu
	Československá revoluční medaile
	Řád italské koruny, III. třída (komandér)
	Československá medaile Vítězství
	Řád čestné legie, IV. třída
	Řád Boyacá, III. třída (komandér)[13]

Odkazy

Reference

1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
2. Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany. [s.l.]: [s.n.], 1947-05-17. Dostupné online. Kapitola Úmrtí, s. 330. 
3. Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 54.
4. Ottův slovník ND, heslo Klecanda, Vojtěch Vladimír
5. foto Klecandova odjezdu. Pestrý týden. 1934-04-14, s. 3. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1801-4429. 
6. foto Klecandova příjezdu. Pestrý týden. 1934-11-1934, s. 3. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1801-4429. 
7. Generál Klecanda před Národním soudem. Svobodný směr. 1946-08-02, s. 2. Dostupné online. ISSN 1805-1650. 
8. Generál Klecanda žaloby zproštěn. Svobodný směr. 1948-08-03, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1805-1650. 
9. Generál Klecanda mrtev. Svobodný směr. 1947-04-23, s. 1. Dostupné online. ISSN 1805-1650. (dostupné online po registraci) 
10. MAREK, Jindřich. Vzestup a pád hrdiny České družiny generála Klecandy [online]. Vojenský historický ústav, 2014-09-26 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
11. KALOUS, Jan. Securitas imperii 12. [s.l.]: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2005. [www.policie.cz › soubor › securitas-imperii-12-pdf Dostupné online]. ISBN 80-86621-17-0. Kapitola Generál Klecanda – vlastenec, voják, diplomat, s. 29–39. 
12. ŠEDIVÝ, Zdeněk F. Jan Masaryk - při jméně, které nosil, musel zemřít. [s.l.]: Papyrus, 1998. 144 s. Dostupné online. ISBN 80-85776-83-9. 
13. forum válka.cz, Řád Boyacá

Literatura

• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Klecanda, Vojtěch Vladimír. Sv. 5 str. 537
• FIDLER, Jiří. Generálové legionáři. Brno: Books, 1999. 360 s. ISBN 80-7242-043-7. S. 138–153. 

Související články

• Československé legie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Vladimír Klecanda na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Vladimír Klecanda
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Klecanda Vojtěch *1860 s rodinou
• Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – Klecanda Vojtěch *1888
• forum válka.cz, Klecanda, Vojtěch divisní generál
• Jindřich Marek, Vzestup a pád hrdiny České družiny generála Klecandy.
• Jan Kalous, Generál Klecanda – vlastenec, voják, diplomat. Securitas Imperii 12, Praha 2005, s. 29-40.

Portály: Historie | Lidé | První světová válka | Literatura