Vladimir Iosifovič Veksler

Vladimir Iosifovič Veksler
Narození	19. února^jul. / 4. března 1907^greg. Žytomyr
Úmrtí	22. září 1966 (ve věku 59 let) Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Alma mater	Moskevský energetický institut
Povolání	fyzik a jaderný fyzik
Zaměstnavatelé	Lebeděvův fyzikální institut Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně
Ocenění	Leninova cena (1959) Atomy pro mír (1963) Řád rudého praporu práce Stalinova cena Leninův řád … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Choť	Nina Alexandrovna Sidorovová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Iosifovič Veksler (4. března 1907 – 22. září 1966^[1]) byl prominentní sovětský experimentální fyzik.

Vekslerova rodina se přestěhovala z Žytomyru do Moskvy v roce 1915. Roku 1931 absolvoval moskevský energetický institut. Následně v roce 1936 začal pracovat na Lebeděvově fyzikálním ústavu, kde se zapojil do vývoje částicových detektorů a studia kosmického záření. Účastnil se několika expedic do Pamíru a na horu Elbrus, které byly věnovány studiu složení kosmického záření. V roce 1944 začal pracovat v oblasti fyziky urychlovačů, kde se stal známým pro vynález mikrotronu,^[2][3] a rozvoj synchrotronu nezávisle na Edwinu McMillanovi^[4]

V roce 1956 založil a stal se prvním ředitelem laboratoře vysokých energií ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, kde byly pod jeho vedením postaveny ve své době největší protonové urychlovače částic na světě.^[1]

V letech 1946-1957 byl korespondenčním členem sovětské akademie věd. Řádným členem akademie se stal roku 1958. V roce 1963 byl jmenován vedoucím oddělení jaderné fyziky akademie věd. V roce 1965 založil časopis Jaderná fyziky (Jadernaja fizika) a stal se jeho prvním šéfredaktorem.^[1]

Dostalo se mu mnoha poct, včetně Stalinovy ceny v roce 1951, Americké ceny Atomy pro mír v roce 1963 a Leninovy ceny v roce 1959. ^[1]

Ulice v Dubně, Oděse, Žitomiru a CERNu jsou pojmenovány na jeho počest.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Veksler na anglické Wikipedii.

1. Faces and Places / The enduring legacy of Vladimir Veksler [online]. CERN Courier, 4 Jun 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. VEKSLER, V.I. A New Method of Accelerating Relativistic Particles. Doklady Akad. Nauk SSSR (Proceedings of the USSR Academy of Sciences). 1944, s. 346-348. Dostupné online. (Russian) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. VEKSLER, V.I. About the New Method of Accelerating Relativistic Particles. Doklady Akad. Nauk SSSR (Proceedings of the USSR Academy of Sciences). 1944, s. 393-396. Dostupné online. (Russian) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. J. DAVID JACKSON AND W.K.H. PANOFSKY. EDWIN MATTISON MCMILLAN: A Biographical Memoir [online]. National Academy of Sciences, 1996 [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Iosifovič Veksler na Wikimedia Commons

Portály: Fyzika | Lidé | Rusko