Vilém Balarin, křtěný Wilhelm (11. března 1894, Zábřeh u Hlučína[1], Německé císařství – 1. října 1978, Hlučín, Československo) byl malíř. Maloval oleje, akvarely a kvaše. Byl členem opavské skupiny X.
Život
Vilém Balarin se narodil v Zábřehu u Hlučína v rodině sedláka Johanna Balarina a jeho ženy Hedwigi rodem Heferekové.[1] Jako malý hoch prodělal obrnu, která mu později omezila výběr povolání. Po maturitě na ratibořském gymnáziu navštěvoval od roku 1912 Akademii výtvarných umění ve Vratislavi. Po studiích působil v letech 1917-1939 na gymnáziu v Lešně (dnes Polsko) jako profesor umělecké výchovy a zde si také založil rodinu. V letech 1924-1929 se vypravil na studijní cesty do Berlína, kde studoval moderní malířské proudy. Během 2. světové války studoval soukromě výtvarné umění ve Vídni. Pilně tvořil a také cestoval a poznával. Svá díla vystavoval v Lešně, Ratiboři i jinde.
Po skončení druhé světové války se i se svou rodinou vrátil do rodného kraje. Jeho umělecký záběr byl poměrně široký. Vedle portrétů, zátiší, krajinomalby to byly např. obrazy se zvířaty, především s koňmi, které ho už jako venkovského chlapce nejvíce přitahovaly. Pracoval také s hudebními a náboženskými tématy. Měl rád hudbu a patřil k pravidelným návštěvníkům koncertů v Hlučíně.[2]
Vilém Balarin zemřel 1. října roku 1978 v Hlučíně.
Odkazy
Literatura
- 2016 Německý literární svět na Hlučínsku, Irena Šebestová
Reference
Externí odkazy
