Viktorín Ignác Brixi (26. června 1716 Plzeň[1] – 30. března 1803 Poděbrady[2]) byl český hudební skladatel, učitel a varhaník.
Život
Pocházel z hudebního rodu Brixi. Jeho otec byl plzeňský měšťan a kupec Václav Brixi, matka se jmenovala Kateřina.[3] Narodil se v Plzni, ale od sedmi let žil ve Skalsku na Mladoboleslavsku, odkud pocházel jeho otec. Zde také získal základy hudebního vzdělání u bratra své matky, skalského faráře Viktorina Zádolského, hře na varhany ho podle vlastní biografie učil čelakovický učitel Josef Hojer. Podle informace v Dlabačově biografickém slovníku působil rok před vstupem na gymnázium jako diskantista u piaristů v Staré Vodě.[4] Roku 1731 byl pak zapsán na piaristické gymnázium v Kosmonosích s poznámkou „In musica et literis pari pasu ambulat“ („Hudba i písmo mu jdou ruku v ruce“).[5] Na této škole absolvoval roku 1737[6], přičemž během svých studií také působil jako diskantista a varhaník. Skládal též hudbu pro studentská představení.[4]
Po ukončení gymnasiálních studií nejprve krátce vyučoval klavírní hru v Liberci, načež se stal pomocným kantorem v Poděbradech a varhaníkem tamního kostela Povýšení svatého Kříže. Později v obou funkcích povýšil – stal se kantorem a regenschorim. Byl vynikajícím klavíristou a varhaníkem. Odmítl nabídku svého bratrance, hudebního skladatele a houslového virtuóza Františka Bendy na angažmá v královské kapele pruského císaře Fridricha II..[6] Nabídku na angažmá na svém dvoře mu učinil poté, co ho v Poděbradech slyšel hrát i rakouský císař František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.[5] U jeho učitelském působení a finančním zajištění v Poděbradech je dochována následující úřední zpráva: Poděbrady město; škola panská. Učitel Viktorin Brixy, svobodník, učí latinsky, německy, česky čísti a psáti; též učí počtům a hudbě. Přidělen mu subkantor a vokalista. Ročně béře od vrchnosti 135 zl. 28 kr.; od obce přídavek 39 zl., s pohřby a dávkami pro kůr odhaduje se jeho celoroční příjem na 222 zl. 48 kr.[7]
Jeho syn Matěj (1752–1806)[6] po něm převzal hudební i pedagogické místo.
Zemřel v Poděbradech 30. března 1803 ve věku 86 let, ač v matrice je uveden věk dokonce 89 let. Některé zdroje (např. Helfertova práce v roku 1929[3] či Dlabačův Lexikon z roku 1815[4]) nepřesně uvádějí datum úmrtí 1. dubna, jedná se ale o datum pohřbu, jak vyplývá z matričních záznamů.[2]
Dílo
Z inventárních soupisů kůrových hudebnin je zřejmé, že je znám pouze zlomek jeho tvorby, která představuje typickou českou kantorskou produkci 18. století[6]: Tvořil zejména sakrální hudbu, tedy především mše, dále také drobnější liturgické kompozice, například zhudebnění textu litanií či nešpor. Rovněž je autorem několika skladeb pro cembalo a klavír, např. klavírních sonát.[4]
Kompoziční styl děl Viktorina Ignáce Brixiho je podobně jako u jeho příbuzného Františka Xavera Brixiho inspirován neapolskou školou, ovšem na rozdíl od něho jsou Viktorinovy kompozice psány jednodušším stylem.[5]
Dochovalo se sepolkro o umučení Ježíše Krista Jephta (1769)[5] a několik chrámových skladeb z archivu nymburského kostela svatého Jiljí (čtyřhlasá kantáta, offertorium, Missa pastoralis in D). V západočeském Úterý byla nalezena jeho sopránová árie.
V archivu Českého muzea hudby jsou zachována dvě jeho offertoria (sign. L C 539[8] a L C 540[9], fond ABE370) v opisu zásadského hudebníka Karla Motejlka.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b HELFERT, s. 31-32
- ↑ a b c d DLABAČ, s. 226-227
- ↑ a b c d NOVÁK, Vladimír. Brixi, Viktorin. In: Grove Music Online. [s.l.]: [s.n.], 2001. Dostupné online. DOI 10.1093/omo/9781561592630.013.90000380253.
- ↑ a b c d NOVÁK, Vladimír. BRIXI, rodina hudebníků a skladatelů. In: Biografický slovník českých zemí. Praha: Historický ústav AV ČR, 2007. Dostupné online. S. 181–183.
- ↑ MIKULČÁK, Jiří. Nástin dějin vyučování v matematice (a také školy) v českých zemích do roku 1918. Praha: Matfyzpress, 2010. 82-83 s. ISBN 978-80-7378-112-5. Kapitola Školské reformy 18. století.
- ↑ Záznam v Souborném katalogu České republiky
- ↑ Záznam v SK ČR
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- DLABAČ, Bohumír Jan. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen, Erster Band. Prag: Haase, 1815. (německy)
- HELFERT, Vladimír. Jiří Benda : příspěvek k problému české hudební emigrace. Část 1, Základy. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1929. 211 s. Dostupné online.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 181.
