Silnici via Traiana nechal v roce 109 postavit císař Traján na vlastní náklady. Výstavba probíhala v době relativního míru.[1] Uvedením do provozu této cesty ztratila Via Appia svou původní důležitou funkci[2] strategické silnice spojující města Venusia (Venosa) a Tarentum (Tarent). Později už údržba této komunikace nebyla nutná, s výjimkou časů občanské války. Via Appia tak dále sloužila pouze jako spojení s městem Brindisi.
Trasa
Podle svědectví Strabóna byla cesta z města Benevento do Brindisi po Via Traiana při pobřeží[3]nejméně o den kratší než po Via Appia.[4] Via Appia sice dosahovala délky 327 km a Via Traiana 330 km, rozdíl však byl v jejich trase. Via Appia prochází kopci a zdolává náročný terén. Via Traiana po prvních 64 km už nemá žádné výrazné převýšení.[5]
Římské mosty
Na trase se nacházejí pozůstatky několika římských mostů, například Ponte dei Ladron, Ponte delle Chianche, Ponte Pietra, Ponte Rotto (přes řeku Carapelli), Ponte Rotto (přes řeku Cervaro), Ponte sul Ofanto a Ponte Valentino.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Via Traiana na slovenské Wikipedii a Via Traiana na anglické Wikipedii.
↑ "Via Traiana". The Oxford Classical Dictionary.. 3rd ed. 2003.