PROFILBARU.COM

Vejcožrout indický
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Podřád	hadi (Serpentes);
Čeleď	užovkovití (Colubridae);
Rod	bojga (Boiga);
Binomické jméno
	Elachistodon westermanni; (Reinhardt, 1863)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vejcožrout indický (Elachistodon westermanni či Boiga westermanni) je druh vejcožravého hada obývající Indický subkontinent. Jedná se o druh patřící do monotypického taxonu Elachistodon z rodu Bojg (Boiga) a patří tedy do čeledi užovkovitých (Colubridae).^[2]^[3]

Etymologie

Odborné druhové jméno westermanni bylo dáno tomuto druhu na počest nizozemského zoologa Geralda Fredericka Westermanna (1807–1890), jednoho ze tří zakladatelů Královské zoologické společnosti Natura Artis Magistra a prvního ředitele amsterdamské zoo.^[4]^[5]

Vejcožrout indický byl popsán dánským zoologem a herpetologem Johannesem Theodorem Reinhardtem (1816–1882) v roce 1863. Jedná se o jednoho z pětadvaceti plazů, které Johannes Reinhardt popsal během své cesty do Indie.^[6]

Popis

Tento druh bojg je zpravidla zbarven hnědě či černě. Kůže je poseta bělavými skvrnami a po celém hřbetu od krku po špičku ocasu se line světlý pruh. Šupiny na břiše jsou světlé podobně jako hřbetní pruh a na hlavě se nachází černé skvrnky ve tvaru šipek.

Dospělí jedinci mohou dorůstat do celkové délky až 78 cm, přičemž asi 11 cm připadá na ocas.

Potrava

Stravu tohoto hada tvoří výhradně neoplodněná ptačí vejce; vědci zatím neví, jak vejcožrouti poznají, ve kterém vejci se nachází embryo. Pro konzumaci vajec mají tito hadi speciálně vyvinuté krční obratle, jejichž výběžky trčí do jícnu a pomáhají vejce po pozření rozbít. Jediní další hadi s takovými obratli jsou africké užovky z rodu vejcožroutů (Dasypeltis).^[7]

Chování

U vejcožroutů indických byla zaznamenána denní i noční aktivita. Jedná se o suchozemský druh, který se velmi obratně pohybuje v přízemní vegetaci. Při pocitu ohrožení zvedá přední část těla a zaujímá typickou zastrašovací pózu ve tvaru písmene „S“. Obdobnou strategii k zastrašení nepřítele mají například kobry.^[8]

Výskyt

Vejcožrout indický se vyskytuje v Bangladéši, dále některých částech Indie (Madhjapradéš, Uttarpradéš, Gudžarát; Bhávnagar, Maháráštra, Karnátaka, Bihár, Západní Bengálsko, Paňdžáb, Telangána) a v Nepálu.^[3]^[8]^[9]^[10]^[11]

Ohrožení

Podle Červeného seznamu IUNC se jedná o málo dotčený taxon.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indian egg-eating snake na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ ^a ^b SRINIVASULU, Chelmala, a kol. Elachistodon westermanni. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2011-02-28 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Boiga westermanni. The Reptile Database [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
↑ BEOLENS, Bo; WATKINS, Michael; GRAYSON, Michael. The Eponym Dictionary of Reptiles. [s.l.]: JHU Press 313 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4214-0135-5. (anglicky) Google-Books-ID: 3ovZoFyLhzkC.
↑ Gerardus Frederick Westerman. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
↑ Search results | The Reptile Database. reptile-database.reptarium.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
↑ GANS, Carl; OSHIMA, Masamitsu. Adaptations for egg eating in the snake Elaphe climacophora (Boie). American Museum novitates ; no. 1571. digitallibrary.amnh.org. 1952. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. (anglicky)
↑ ^a ^b VISVANATHAN, Avinash. Natural history notes on Elachistodon westermanni Reinhardt, 1863. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. (anglicky)
↑ https://www.zobodat.at/pdf/HER_31_1_2_0108-0110.pdf
↑ SHARMA, Vivek. ON THE DISTRIBUTION OF Elachistodon westermanni REINHARDT, 1863 (SERPENTES, COLUBRIDAE). www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. (anglicky)
↑ Archivovaná kopie. zoosprint.zooreach.org [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-14.