Vasyl Kovalskyj

Vasyl Kovalskyj
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1873 – 1891
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1882
Stranická příslušnost
Členství	Rusínský klub Coroniniho klub
Narození	13. ledna 1826 Brody Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. března 1911 (ve věku 85 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	spisovatel, autor dětské literatury, politik a soudce
Commons	Vasyl Kovalskyi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasyl Kovalskyj, též Vasyl Damianovyč Kovalskyj, cyrilicí Василь Даміанович Ковальський, polsky Wasyl Kowalśkyj (13. ledna^[1] 1826^[2] Brody^[1] – 19. března 1911 Vídeň^[3]), byl rakouský právník a politik ukrajinské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

V letech 1844–1848 studoval ve Lvově a Vídni a v letech 1848–1850 znovu ve Lvově. Během roku 1848 dočasně studia přerušil kvůli účasti na revolučním dění.^[1] V roce 1848 byl mezi účastníky Slovanského sjezdu v Praze. Tehdy je Vasil (Vasyl) Kovalskyj uváděn jako chovanec řeckokatolického konviktu ve Vídni.^[4][5] Patřil mezi spoluzakladatele rusínského národního domu v Haliči^[2] a působil jako jeho prezident.^[3] Napsal ukrajinskou čítanku pro nižší gymnázia.^[2] Počátkem 50. let^[1] se podílel se na prvních oficiálních překladech rakouské legislativy do ukrajinštiny.^[2] Zároveň tehdy studoval práva na Vídeňské univerzitě.^[1]

Profesí byl soudcem. V roce 1858 nastoupil ke krajskému soudu v Přemyšli. Roku 1867 se stal radou zemského soudu ve Lvově. Roku 1883 získal titul dvorního rady. V období let 1880–1898 zastával funkci rady vrchního soudního dvora a kasačního soudu ve Vídni. Od roku 1898 působil na postu předsedy senátu vrchního soudního dvora.^[1] V roce 1894 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.^[6]

Byl aktivní i politicky. V letech 1867–1882^[1] (podle jiného zdroje od roku 1873 do 80. let 19. století^[3]) působil jako poslanec Haličského zemského sněmu.^[2][7] Byl taky poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Stryj, Drohobyč atd.^[8] V roce 1873 se uvádí jako Basil Kowalski, c. k. rada vrchního zemského soudu, bytem Lvov.^[9] Mandát obhájil ve volbách roku 1879 a zvolen byl i ve volbách roku 1885, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Žovkva, Sokal atd.^[8]

V parlamentu zastupoval provládní rusínský blok.^[10] Ten v roce 1873 čítal 15-16 poslanců (jeden poslanec, Stepan Kačala, kolísal mezi rusínským a polským táborem). Kovalskyj náležel mezi čtyři rusínské poslance z řad státních úředníků.^[11] Rusíni zpočátku v roce 1873 tvořili jen volnou skupinu, která v parlamentu vystupovala jako spojenec německorakouské centralisticky a liberálně orientované Ústavní strany. Brzy však vznikl samostatný Rusínský klub.^[3] Jako člen Rusínského klubu se uvádí i v roce 1878.^[12] V prosinci 1882 se přidal k nově ustavenému poslaneckému Coroniniho klubu, oficiálně nazývanému Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.^[13] Za člena Coroniniho klubu se uvádí i po volbách do Říšské rady roku 1885.^[14]

Zemřel v březnu 1911 ve Vídni ve věku 85 let. Pohřeb se konal z řeckokatolického kostela svaté Barbory na vídeňský ústřední hřbitov.^[3]

Odkazy

Reference

1. КОВАЛЬСЬКИЙ Василь [online]. history.org.ua [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
2. Святослав Пахолків: Українська інтеліґенція у Габсбурзькій Галичині: освічена верства й емансипація нації [online]. fedora.e-book.fwf.ac.at [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
3. Senatspräsident i. P. Basil Ritter v. Kowalski. Neue Freie Presse. Březen 1911, čís. 16730, s. 12. Dostupné online. 
4. TOBOLKA, Zdeněk V. Slovanský sjezd v Praze 1848: sbírka dokumentů, Svazek 1. Praha: Slovanský Ústav, 1952. 520 s. Dostupné online. S. 322. 
5. HOSTIČKA, Vladimír. Spolupráce Čechů a haličských Ukrajinců v letech: 1848-1849. Praha: Nakladatelství Československé Akademie věd, 1965. 74 s. Dostupné online. S. 23. 
6. Notizen. Gerichtshalle. Prosinec 1894, čís. 49, s. 6. Dostupné online. 
7. Politické zprávy domácí. Národní listy. Listopad 1881, roč. 21, čís. 271, s. 2. Dostupné online. 
8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=228&size=45
10. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
11. Poláci na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1874, čís. 85, s. 1. Dostupné online. 
12. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
13. (Linzer) Tages-Post, 12. 12. 1882, č. 283, s. 2.
14. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasyl Kovalskyj na Wikimedia Commons

Portály: Lidé | Politika | Rakousko | Ukrajina