Poprvé je zmiňován roku 1223 spolu se svým otcem. V rodě byl používán predikát de Novadomo nebo de Novocastro, takže není jisté, zda může být ztotožněn s Vítkem z Hradiště (Witko de Gredis) zmiňovaným v roce 1232.[3] Český predikát po Jindřichově Hradci (Witek de Gradec) poprvé použil roku 1242.[4]
V letech 1241 až 1249 byl olomouckým purkrabím (Witco de Novadomo Olomucensis castellanus) a získal některé statky na Moravě (pravděpodobně i Slavonice). Při neúspěšném povstání Přemysla Otakara proti jeho otci Václavu I. v roce 1248 patřil k předním stoupencům "mladšího krále" a následně přišel o svůj úřad, ale ke dvoru se opět vrátil a byl dokonce u úmrtního lože krále Václava I. Za Přemyslovy vlády byl jedním ze zástupců královské moci v Rakousku a Štýrsku. Při sporech Přemysla Otakara II. s uherským králem Bélou v roce 1254 se zapojil do smírčích jednání o rozdělení Štýrska. Krále také doprovázel při jeho tažení k Baltu.[3]
Bývá považován za zakladatele Vítkova hrádku u Blažejova[5], který jeho nástupci v roce 1267 věnovali řádu německých rytířů. Řád se usídlil na hradeckém panství pravděpodobně v jeho době a značnou měrou se podílel na kolonizaci kraje.
Vítek měl potomky Oldřicha, Jindřicha, Lidmilu a Elišku.[4] Mylně je s ním spojován jako údajný syn olomoucký biskup Dětřich z Hradce.[zdroj?]
↑ abV erbu pětilistá růže, IV. Páni z Hradce část 1 (do roku 1312) [online]. Kronika pochodu Krajem pětilisté růže, 2009-05-27 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31.
↑ abHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Jindřichův Hradec, s. 90, 239.
↑DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN80-902873-5-2. Kapitola Vítkův hrádek, s. 138.
Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) • Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (*/† 1551) • Anna Anežka (*/† 1557) • Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598)