Urho Kaleva Kekkonen

Urho Kaleva Kekkonen
Kekkonen v roce 1977
Kekkonen v roce 1977
8. prezident Finska
Ve funkci:
1. března 1956 – 28. ledna 1982
Předseda vládyKarl-August Fagerholm
Vieno Johannes Sukselainen
Rainer von Fieandt
Reino Kuuskoski
Martti Miettunen
Ahti Karjalainen
Johannes Virolainen
Rafael Paasio
Mauno Koivisto
Teuvo Aura
Kalevi Sorsa
Keijo Liinamaa
PředchůdceJuho Kusti Paasikivi
NástupceMauno Koivisto
31. a 34. předseda vlády Finska
Ve funkci:
20. října 1954 – 3. března 1956
PředchůdceRalf Törngren
NástupceKarl-August Fagerholm
Ve funkci:
17. března 1950 – 17. listopadu 1953
PředchůdceKarl-August Fagerholm
NástupceSakari Tuomioja
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana středu
Rodné jménoUrho Kaleva Kekkonen
Narození3. září 1900
Pielavesi, Finsko
Úmrtí31. srpna 1986 (ve věku 85 let)
Helsinky, Finsko
Místo pohřbeníhřbitov Hietaniemi
RodičeEmilia Kekkonenová
DětiTaneli Kekkonen
Matti Kekkonen
PříbuzníJussi Kekkonen (sourozenec)
Timo Kekkonen a Tea Kekkonenová (vnoučata)
SídloPielavesi (1900–1906), Kuopio (od 1906), Lapinlahti, Iisalmi (do 1911), Kajaani (1911–1921), Helsinky (1921–1986) a Tamminiemi (1956–1986)
Alma materHelsinská univerzita
Profeseprávník
Náboženstvíluteránství
Oceněníkomandér Řádu za sportovní zásluhy (1933)
Medaile za tělesnou výchovu (1933)
německý olympijský odznak (1937)
komandér s hvězdou Maďarského záslužného kříže (1943)
komandér 1. třídy Řádu finského lva (1947)
… více na Wikidatech
PodpisUrho Kaleva Kekkonen, podpis
CommonsUrho Kekkonen
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urho Kaleva Kekkonen (3. září 1900 Pielavesi – 31. srpna 1986 Helsinky) byl finský politik, prezident, premiér, ministr vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí. Kekkonen pokračoval v Paasikiviho politice známé jako Paasikiviho–Kekkonenova linie. Je nejdéle sloužícím prezidentem v historii Finska. V anketě Velcí Finové z roku 2006 mu hlasy diváků finské televize přisoudily 3. místo za maršálem Mannerheimem a Ristem Rytim.[1]

Život

Vyrostl v rodině lesníka, což ho nasměrovalo k agrárnickému hnutí, ačkoli sám byl spíše městským intelektuálem. V občanské válce bojoval na straně vlády, tedy „bílých“. V roce 1921 se přestěhoval do Helsinek a tam začal pracovat jako policista. Vystudoval nakonec práva na Helsinské univerzitě. Během studií se také věnoval sportu – v roce 1924 se stal mistrem Finska ve skoku do výšky (zájem o sport ho nikdy neopustil, proto byl později předsedou finské atletické asociace a také finského olympijského výboru), ale také novinařině, byl šéfredaktorem studentských novin Ylioppilaslehti (1927–1928). Dizertační práci obhájil roku 1936. Ve stejném roce byl prvně zvolen za Agrární ligu (dnes Finský střed) do parlamentu, Eduskunty. Vzápětí získal první vládní post, ministra spravedlnosti a zastával ho do roku 1937 (stejný post držel znovu v letech 1944–1946 a krátce roku 1951). V roce 1937 se stal ministrem vnitra (do 1939, znovu pak v letech 1950–1951).[2]

Ještě v roce 1940 zastával silně protisovětské postoje a byl jedním ze dvou poslanců parlamentu, kteří hlasovali proti odstoupení území Sovětskému svazu po prohrané zimní válce. Kolem roku 1943 však pojal přesvědčení, že Finsko za válku proti Sovětskému svazu bude muset zaplatit neutralitou vychýlenou spíše ve prospěch Sovětů než západu. Toto přesvědčení pak převedl do politické praxe po válce na postu ministra zahraničí (1952–1953, 1954) a sdílel ho zejména s Juho Kusti Paasikivim, poválečným prezidentem, proto se hovoří o Paasikiviho–Kekkonenově linii, často též o „finlandizaci“. V letech 1948–1950 byl též předsedou parlamentu. Roku 1950 kandidoval proti Paasikivimu na prezidenta, ale prohrál. Paasikivi ho pak jmenoval premiérem a Keekonen držel tento post tři roky. Vrátil se na pozici předsedy vlády v roce 1954 a držel ji až do roku 1956, kdy se na dlouhá léta stal finským prezidentem (znovuzvolení v letech 1962, 1968 a 1978, součástí bylo i výjimečné prosloužení mandátu o tři roky). Rezignoval na úřad prezidenta sám, roku 1981, po srdečním infarktu.[3]

Politický styl

Jeho politický styl byl často kritizován. Během prezidentování rozhodoval o zahraniční politice často sám, bez vlády. Typickým rysem jeho politiky bylo také využívání sovětského vlivu v domácí politice, roku 1953, když ztratil post premiéra, například vyhrožoval, že Sovětský svaz přeruší úvěrování Finska, když nebude znovu jmenován premiérem. Podobný model použil vícekrát. Navzdory tomu, že takto patrně zvyšoval sovětský vliv ve Finsku, mnozí oceňují, že svou taktikou udržel Finsko v neutrální pozici a se západním ekonomickým modelem. Výrazným milníkem bylo obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy roku 1968. Tento krok Kekkonena zneklidnil a zvýšil důraz na udržení neutrality a odstupu od Sovětů. Na Sověty tlačil často hrozbou své rezignace. Vrchol zažil roku 1975, kdy v Helsinkách hostil Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (známá jako Helsinská konference). To neutrální pozici Finska posílilo, byť tlaku Sovětů čelilo i posléze.

Dalším typickým rysem jeho politiky byla široká síť jeho spojenců a přátel ve státních úřadech a na významných místech ekonomického a společenského života. Velmi silně zasahoval do vzniku vlád a bývalo pověstnou skutečností, že finská vláda musí mít „spíše důvěru prezidenta než parlamentu“, což mnozí kritizovali i se proti tomu bouřili.[2]

Ve Finsku je po něm pojmenován národní park.[4]

Propojení s KGB

Finský historik Kimmo Rentola přišel s názorem, že Kekkonen byl ve spojení s KGB už před svým prezidentstvím a že „Chruščov dal pokyn… komunisté dostali příkazy… a Kekkonen byl zvolen tou nejtěsnější většinou.“ Kekkonen byl tehdy zvolen 151 hlasy z 300.[5]

Další historik David R. Kirby zase tvrdí, že prezidentovo jednání v Moskvě při Nótové krizi „může být chápáno jako nezvratný důkaz, že se prezident a jeho okolí pravidelně a aktivně stýkali s KGB.“[5] Rozpaky budí i neaktivita jindy až nadmíru aktivního prezidenta při Krizi nočního mrazu, která přispěla k pádu vlády a nahrála Moskvě.

Důkazem toho, že Kekkonen byl nejenom ve spojení s KGB, ale dokonce i jejím agentem, má být svědectví přeběhlého agenta KGB Anatolije Golicyna. Ten přeběhl v roce 1961 a podle autora Johna C. Auslanda „Západním tajným službám řekl, že několik vlivných politiků Finska pracovalo pro KGB. Ten nejdůležitější z nich měl krycí jméno Timo. Z popisu Timovy činnosti bylo jasné, že se jedná o Kekkonena.“ Kekkonen na nařčení Západu reagoval tak, že se Sověty se musí někdo dohodnout.[5]

Je však důležité podotknout, že spolupráce s KGB byla pro finskou politiku i obchodní sféry běžná po celou dobu studené války a ze spolupráce dokázala těžit jak sovětská tak i finská strana.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Suuret Suomalaiset. [online]. YLE, 2004 [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Kekkonen, Urho. www.blf.fi [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Urho Kaleva Kekkonen | president of Finland. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Národní park Urho Kekkonen | Suomi.cz. suomi.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c KRUMPHANZL, Filip. Studená válka: Pomáhali Sověti Finům s volbou prezidenta?. HISTORY revue. 2021-05-13, čís. 6, s. 85–87. 
  6. ↑ Finsko stále nevyřešilo jednu z temných kapitol svých dějin. Spolupráce se sovětskými agenty zůstává tabu. ČT24 - Česká televize [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Prezidenti Finska

Kaarlo Juho Ståhlberg (1919–1925) • Lauri Kristian Relander (1925–1931) Pehr Evind Svinhufvud (1931–1937) • Kyösti Kallio (1937–1940) • Risto Ryti (1940–1944) • Carl Gustaf Emil Mannerheim (1944–1946) • Juho Kusti Paasikivi (1946–1956) • Urho Kaleva Kekkonen (1956–1982) • Mauno Koivisto (1982–1994) • Martti Ahtisaari (1994–2000) • Tarja Halonenová (2000–2012) • Sauli Niinistö (2012–2024) • Alexander Stubb (od 2024)

Prezidentská standarta Finska
Premiéři Finska
Znak premiéra Finska
Pehr Evind Svinhufvud (1917–1918) • Juho Kusti Paasikivi (1918) • Lauri Ingman (1918–1919) • Kaarlo Castrén (1919) • Juho Vennola (1919–1920) • Rafael Erich (1920–1921) • Juho Vennola (1921–1922) • Aimo Cajander (1922) • Kyösti Kallio (1922–1924) • Aimo Cajander (1924) • Lauri Ingman (1924–1925) • Antti Tulenheimo (1925) • Kyösti Kallio (1925–1926) • Väinö Tanner (1926–1927) • Juho Sunila (1927–1928) • Oskari Mantere (1928–1929) • Kyösti Kallio (1929–1930) • Pehr Evind Svinhufvud (1930–1931) • Juho Sunila (1931–1932) • Toivo Mikael Kivimäki (1932–1936) • Kyösti Kallio (1936–1937) • Aimo Cajander (1937–1939) • Risto Ryti (1939–1940) • Johan Wilhelm Rangell (1941–1943) • Edwin Linkomies (1943–1944) • Antti Hackzell (1944) • Urho Castrén (1944) • Juho Kusti Paasikivi (1944–1946) • Mauno Pekkala (1946–1948) • Karl-August Fagerholm (1948–1950) • Urho Kaleva Kekkonen (1950–1953) • Sakari Tuomioja (1953–1954) • Ralf Törngren (1954) • Urho Kaleva Kekkonen (1954–1956) • Karl-August Fagerholm (1956–1957) • Vieno Johannes Sukselainen (1957) • Rainer von Fieandt (1957–1958) • Reino Kuuskoski (1958) • Karl-August Fagerholm (1958–1959) • Vieno Johannes Sukselainen (1959–1961) • Martti Miettunen (1961–1962) • Ahti Karjalainen (1962–1963) • Reino Ragnar Lehto (1963–1964) • Johannes Virolainen (1964–1966) • Rafael Paasio (1966–1968) • Mauno Koivisto (1968–1970) • Teuvo Aura (1970) • Ahti Karjalainen (1970–1971) • Teuvo Aura (1971–1972) • Rafael Paasio (1972) • Kalevi Sorsa (1972–1975) • Keijo Liinamaa (1975) • Martti Miettunen (1975–1977) • Kalevi Sorsa (1977–1979) • Mauno Koivisto (1979–1982) • Kalevi Sorsa (1982–1987) • Harri Holkeri (1987–1991) • Esko Aho (1991–1995) • Paavo Lipponen (1995–2003) • Anneli Jäätteenmäkiová (2003) • Matti Vanhanen (2003–2010) • Mari Kiviniemiová (2010–2011) • Jyrki Katainen (2011–2014) • Alexander Stubb (2014–2015) • Juha Sipilä (2015–2019) • Antti Rinne (2019) • Sanna Marinová (2019–2023) • Petteri Orpo (od 2023)
Státní znak Finska
Státní znak Finska

Read other articles:

صان مصر

صان مصرصان مصرالمقر الرئيسيمعلومات عامةالتأسيس 1997النوع شركة مساهمةالمقر الرئيسي التجمع الخامس - القاهرة - جمهورية مصر العربيةموقع الويب emceg.com المنظومة الاقتصاديةالشركة الأم الهيئة المصرية العامة للبترولالصناعة الصيانة والإنشاءاتمناطق الخدمة جمهورية مصر العربية جمهوري

 

تلات ندشاعود (إد غزال إد شعود)

تلات ندشاعود تقسيم إداري البلد المغرب  الجهة كلميم واد نون الإقليم سيدي إفني الدائرة الأخصاص الجماعة القروية سيدي حساين أو علي المشيخة إد غزال إد شعود السكان التعداد السكاني 20 نسمة (إحصاء 2004)   • عدد الأسر 5 تعديل مصدري - تعديل   تلات ندشاعود هو دُوَّار يقع بجماعة سيدي

 

Blood Moon (Cold Chisel album)

2019 studio album by Cold ChiselBlood MoonStudio album by Cold ChiselReleased6 December 2019Recorded2019StudioSydneyGenreRockLength40:26LabelCold Chisel MusicProducerKevin ShirleyCold Chisel chronology The Live Tapes Vol. 4(2017) Blood Moon(2019) The Live Tapes Vol. 5(2020) Singles from Blood Moon Getting the Band Back TogetherReleased: 31 October 2019[1] I Hit the WallReleased: 21 November 2019[2][3] Killing TimeReleased: 5 February 2020[4] Blood Moon ...

Crystal habit

Mineralogical term for the visible shape of a mineral This article is about the descriptive term used in mineralogy. For the addictive drug, see crystal methamphetamine. Smoky quartz with spessartine on top of feldspar matrix, featuring different crystal habits (shapes) In mineralogy, crystal habit is the characteristic external shape of an individual crystal or aggregate of crystals. The habit of a crystal is dependent on its crystallographic form and growth conditions, which generally creat...

 

Gokstad ship

9th-century Viking ship The Gokstad ship at the Viking Ship Museum in Oslo, Norway History NameGokstadskipet Completed9th century General characteristics Length23.80 metres (78.1 ft) Beam5.10 m (16.7 ft) The Gokstad ship is a 9th-century Viking ship found in a burial mound at Gokstad in Sandar, Sandefjord, Vestfold, Norway. It is displayed at the Viking Ship Museum in Oslo, Norway.[1] It is the largest preserved Viking ship in Norway.[2][3][4] Di...

 

Road signs in Bulgaria

Road signs by country Bilingual road sign near Dragoman (border Bulgaria/Serbia) Road signs in the Republic of Bulgaria were introduced by the Road Traffic Act and are regulated by: Regulations for the implementation of the Road Traffic Act, adopted by a Decree of the Council of Ministers;[1][2] Ordinance No. 18 of July 23, 2001 on road signaling with traffic signs, issued by the Minister of Regional Development and Public Works.[3] Both normative documents are harmoni...

TV3 Sport

Television channel TV3 SPORTBroadcast areaDenmarkOwnershipOwnerViaplay GroupSister channelsTV3, TV3+, TV3 Puls, TV3 MAX, SeeHistoryLaunched7 January 2013; 10 years ago (2013-01-07)ReplacedSportskanalenFormer namesTV3 Sport 1LinksWebsitetv3sport.dkAvailabilityTerrestrialBoxer- TV3 Sport is a Danish sports television channel, owned by Viaplay Group and operated by TV3 SPORT. The channel originally broadcast as TV 2 SPORT and was a joint-venture between TV 2 and Modern Times Gr...

 

2015 IIHF Women's World Championship Division II

See also: 2015 Women's World Ice Hockey Championships 2015 IIHF Women's World ChampionshipDivision IITournament detailsHost countries Great Britain Spain Hong KongDates30 March – 5 April 20157–13 March 201518–21 February 2015Teams16Venue(s)3 (in 3 host cities)← 20142016 → The 2015 IIHF Women's World Championship Division II was three international ice hockey tournaments organised by the International Ice Hockey Federation. The Division II Group ...

 

Carlos Païta

Argentine conductor Portrait of Carlos Paita Carlos Païta (10 March 1932 – 19 December 2015) was an Argentine conductor. He was born in Buenos Aires. His father was originally from Hungary, his mother was a singer from Italy. At a young age, Païta attended rehearsals by Wilhelm Furtwängler at the Teatro Colón. Later he studied conducting with Artur Rodziński. He started his professional career at the Colón Theater in Buenos Aires. He first conducted the Stuttgart Radio Symphony Orches...

John Piers

Archbishop of York For the Anglo-Irish baronet involved in an adultery scandal, see Sir John Piers, 6th Baronet. The Most ReverendJohn PiersArchbishop of YorkInstalled1589Term ended1594PredecessorEdwin SandysSuccessorMatthew HuttonPersonal detailsBorn1522/23South HinkseyDied1594BishopthorpeBuriedYork MinsterNationalityEnglishDenominationChurch of England John Piers (Peirse) (1522/3 – 1594) was Archbishop of York between 1589 and 1594. Previous to that he had been Bishop of Rochester and Bis...

 

Spooner's Patch

This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Spooner's Patch – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (October 2018) (Learn how and when to remove this template message) British TV series or programme Spooner's PatchCreated byRay GaltonJohnny SpeightDirected byWilliam G. StewartStarringRonald Fr...

 

Violet MacMillan

American actress This article includes a list of general references, but it lacks sufficient corresponding inline citations. Please help to improve this article by introducing more precise citations. (April 2015) (Learn how and when to remove this template message) Violet MacMillanMotion Picture Magazine, 1915Born(1887-03-04)March 4, 1887Grand Rapids, Michigan, U.S.DiedDecember 29, 1953(1953-12-29) (aged 66)Grand Rapids, Michigan, U.S.Years active1908–1922SpouseJohn H. Folger ...

Pandemi Covid-19 di Uzbekistan

Pandemi COVID-19 di UzbekistanPeta persebaran di Uzbekistan menurut wilayah (pada 13 Mei 2020)    > 10000 kasus   > 1000 kasus   > 100 kasus   > 10 kasus   < 10 kasusPenyakitCOVID-19Galur virusSARS-CoV-2LokasiUzbekistanKasus pertamaTashkentTanggal kemunculan15 Maret 2020(3 tahun, 8 bulan, 1 minggu dan 4 hari)AsalPrancisKasus terkonfirmasi16.186[1]Kasus sembuh9.127[1]Kematian83[1]Situs ...

 

Pictures from Italy

Pictures from Italy Title page, first edition of 1846AuthorCharles DickensIllustratorSamuel PalmerCountryEnglandLanguageEnglishGenreNonfiction; TraveloguePublisherLondon:Bradbury & EvansPublication date1846Media typePrint (Hardback, and Paperback)Preceded byThe Battle of Life Followed byDombey and Son  Pictures from Italy is a travelogue by Charles Dickens, written in 1846. The book reveals the concerns of its author as he presents, according to Kate Flint, the co...

 

Too Much (Dave Matthews Band song)

1996 single by Dave Matthews BandToo MuchSingle by Dave Matthews Bandfrom the album Crash ReleasedApril 1, 1996StudioBearsville (Woodstock, New York)[1]GenreRock, funk rockLength4:21 (Album Version)3:45 (Radio Edit)LabelRCASongwriter(s)Carter Beauford, Stefan Lessard, Dave Matthews, LeRoi Moore, Boyd TinsleyProducer(s)Steve LillywhiteDave Matthews Band singles chronology Satellite (1995) Too Much (1996) So Much to Say (1996) Too Much is a song by American rock group Dave Matthews Band...

Afanasy Beloborodov

Afanasy BeloborodovBorn31 January [O.S. 18 January] 1903Akinino-Baklashi, Irkutsk Governorate, Russian EmpireDied1 September 1990(1990-09-01) (aged 87)Moscow, Soviet UnionAllegianceSoviet UnionService/branchRed Army (later Soviet Army)Years of service 1919–1920 1923–1968 RankArmy generalCommands held 78th Rifle Division 9th Guards Rifle Division 5th Guards Rifle Corps 2nd Guards Rifle Corps 43rd Army 1st Red Banner Army 39th Army Voronezh Military District Mosc...

 

Turpan Museum

Museum in Turpan, China Turpan Museum Turpan Museum (Chinese: 吐魯番博物館) is a museum in Turpan, Xinjiang, China. It has items from the Tang dynasty excavated from the Astana Graves which are located outside the town. Items include ancient silks, clothes and preserved corpses.[1] See also List of museums in China Silk Road transmission of Buddhism References ^ China. Eye Witness Travel Guides. p. 504. Wikimedia Commons has media related to Turpan Museum. vteArchaeolog...

 

هرقلية فارسية

اضغط هنا للاطلاع على كيفية قراءة التصنيف هرقلية فارسية المرتبة التصنيفية نوع  التصنيف العلمي النطاق: حقيقيات النوى المملكة: نباتات الفرقة العليا: نباتات جنينية القسم: نباتات وعائية الشعبة: حقيقيات الأوراق الشعيبة: البذريات العمارة: كاسيات البذور الطائفة: ثنائيات الفلق...

Park Bo-gum

Ini adalah nama Korea; marganya adalah Park. Park Bo-gumPark Bo-gum saat di Baeksang Arts Awards pada 3 Mei 2018.Lahir16 Juni 1993 (umur 30) Seoul, Korea SelatanNama lainPark Bo-geomPendidikanMyongji University(Film and Musical Studies)PekerjaanAktor , Penyanyi , Model IklanTahun aktif2011-sekarangAgenBlossom Entertainment[1]Tanda tangan Nama KoreaHangul박보검 Hanja朴寶劍 Alih AksaraBak Bo-geomMcCune–ReischauerPak Po-kŏm Park Bo-gum (Hangeul 박보검, Rom: Bak...

 

أندرياس فريتش

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (أكتوبر 2019) أندرياس فريتش (بالألمانية: Andreas Fritsch)‏    معلومات شخصية الميلاد 2 سبتمبر 1941 (83 سنة)  مواطنة ألمانيا  الحياة العملية المهنة عالم لغوي كلاسيكي،  وأس...

 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!