Jednalo se o upravenou verzi třídy Marathon se slabším pohonným systémem a výzbrojí. Stavbu první skupiny pěti křižníků zaplatila Austrálie s tím, že budou operovat v tamních vodách. Od roku 1890 dostaly nová jména. Později byla objednána druhá skupina čtyř jednotek s pohonným systémem o výkonu 4500 ihp a rychlostí vyšší o půl uzlu. Celkem tak bylo v letech 1888–1892 postaveno devět jednotek této třídy.[1]
Roku 1914 jej získal Nový Zéland. Od roku 1921 stacionární cvičná loď. Vyřazen 1947, potopen 1949.
Konstrukce
Křižníky nesly osm 120mm kanónů, osm 47mm kanónů a čtyři 356mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dva tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4000 ihp (druhá skupina 4500 ihp), pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů (druhá skupina 17,5 uzlu).[1]
Odkazy
Reference
↑ abcdeGARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 82. (anglicky)