Třída Handy představovala jednu ze sedmnácti podtříd raných britských torpédoborců od různých výrobců, které jsou souhrnně označovány jako třída A. Torpédoborce třídy A neměly jednotný design, ale důraz byl u nich kladen na jednotnou rychlost (u prvních tří podtříd 26 uzlů a u zbývajících čtrnácti podtříd 27 uzlů). Třída Handy patřila do druhé skupiny označováné jako „27-knotters“.
Stavba
Britská loděnice Fairfield Shipbuilding and Engineering Company v Govanu postavila celkem tři jednotky této třídy. Na vodu byly spuštěny roku 1895 a do služby přijaty v letech 1895–1896.[2]
Výzbroj představoval jeden 76mm kanón, pět 57mm kanónů a dva jednohlavňové 457mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Pohonný systém tvořily tři kotle Thornycroft a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4000 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Spaliny odváděly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti deset uzlů.[1]