Třída E

Třída E
USS E-2
USS E-2
Obecné informace
UživatelNámořnictvo Spojených států amerických
Typponorka
Lodě2
Zahájení stavby1909
Spuštění na vodu1911
Uvedení do služby1912
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída D
Nástupcetřída F
Technické údaje
Výtlak292 t (na hladině)
347 t (pod hladinou)
Délka41,22 m (max.)
Šířka4,45 m
Ponor3,56 m
Pohon2× dieselový motor NELSECO, výkon 700 k (522 kW), 2× elektromor, 600 k (447 kW),
2× lodní šroub
Rychlost13,5 uzlů (na hladině)
11,5 uzlů (pod hladinou)
Dosah2100 nám. mil při 11 uzlech (na hladině)
100 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka20
Výzbroj4× 450mm torpédomet
4 torpéda
Ostatníhloubka ponoru 61 m (zkouška)

Třída E byla třída ponorek námořnictva Spojených států amerických. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1912–1921. Byly to první americké diesel-elektrické ponorky a zároveň první americké ponorky vybavené hloubkovými kormidly na přídi.[1] Na ponorce USS Skipjack byl prvním velícím důstojníkem poručík Chester Nimitz.

Stavba

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Navrhla je americká loděnice Electric Boat Company a postavila loděnice Fore River Shipbuilding Company v Quincy ve státě Massachusetts. Jejich původní jména Skipjack a Sturgeon byla 17. listopadu 1911 změněna na E-1 a E-2. Do služby byly přijaty roku 1912.

Jednotky třídy E:

Název Založení kýlu Spuštěna na vodu Uvedena do služby Poznámka
USS E-1 (SS-24, ex Skipjack) 22. prosince 1919 27. května 1911 14. února 1912 Vyřazena 20. října 1921.[2]
USS E-2 (SS-25, ex Sturgeon) 22. prosince 1919 16. června 1911 14. února 1912 Vyřazena 20. října 1921.[3]

Konstrukce

USS E-1
USS E-1

Oproti předchozím třídám ponorek byly ponorky třídy E poháněny na hladině dieselovým pohonem. Nejde však o první použití dieselového pohonu na palubě ponorek, neboť k tomu došlo již u francouzských ponorek třídy Aigrette postavených v letech 1903–1905. Dalším novým prvkem u amerických ponorek třídy E jsou další kormidla, která jsou umístěna na přídi ponorky.

Ponorky byly vyzbrojeny čtyřmi 457mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Jejich pohon zajišťovaly dva diesely New London Ship and Engine Company (NELSECO) o výkonu 700 hp a dva elektromotory o výkonu 600 hp, které roztáčely dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 13,5 uzlu na hladině a 11,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 2100 námořních mil při rychlosti jedenáct uzlů na hladině a sto námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou. Hloubka ponoru byla 61 metrů.[1]

Modifikace

Původní diesely musely být roku 1915 vyměněny.[1]

Služba

Ponorky spadaly pod atlantickou flotilu. E-1 byla první americkou ponorkou, která vlastní silou překonala Atlantský oceán. Na této ponorce byl také roku 1920 zkoušen Sperryho gyrokompas. Rovněž se na této ponorce testovali hydrofony a sloužila k pokusům věnovaným přenosu rádiových vln pod vodní hladinou.[4] Dne 15. ledna 1916 byla ponorka E-2 byla poškozena výbuchem při opravách v newyorských docích. Čtyři členové posádky zahynuli a 7–10 dalších lidí bylo při této události zraněno.[4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 127. (anglicky) 
  2. ↑ E-1 (Submarine No. 24) 1912–1921 [online]. Naval History and Heritage Command [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ E-2 (Submarine No. 25) 1912-1921 [online]. Naval History and Heritage Command [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HUTCHINSON, Robert. Ponorky - Válka pod vlnami. Překlad Ing. Petr Tůma. [s.l.]: Naše Vojsko, s.r.o., 2008 (2008 tisk). ISBN 978-80-206-0914-4. Kapitola US pobřežní ponorky třídy „E“ a „F“, s. 41. 
  5. ↑ NavSource.org [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. (angličtina) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu třída E na Wikimedia Commons

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!