Třída Bragadin |
---|
Obecné informace |
---|
Uživatel | Regia Marina |
---|
Typ | ponorka |
---|
Lodě | 2 |
---|
Osud | vyřazeny |
---|
Předchůdce | Ettore Fieramosca |
---|
Nástupce | třída Squalo |
---|
Technické údaje |
---|
Výtlak | 965 t (na hladině) 1068 t (pod hladinou)[1] |
---|
Délka | 71,5 m |
---|
Šířka | 6,15 m |
---|
Ponor | 4,98 m |
---|
Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby |
---|
Rychlost | 11,5 uzlu (na hladině) 7 uzlů (pod hladinou) |
---|
Dosah | 9000 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 72 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou) |
---|
Posádka | 55 |
---|
Výzbroj | 1× 102mm kanón 2× 13,2mm kulomet (2×1) 4× 533mm torpédomet (6 torpéd) 16–24 min |
---|
Ostatní | operační hloubka ponoru 90 m |
---|
Třída Bragadin byla třída minonosných ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1931–1948. Účastnily se bojů druhé světové války. Sloužily výhradně pro zásobovací mise.[1]
Stavba
Celkem byly postaveny dvě ponorky této třídy. Postavila je italská loděnice Tosi v Tarentu. Do služby byly přijaty roku 1931.[1]
Jednotky třídy Bragadin:[2]
Jméno |
Založení kýlu |
Spuštěna |
Vstup do služby |
Poznámky
|
Marcantonio Bragadin |
1927 |
21. července 1929 |
listopad 1931 |
Vyřazena 1948.
|
Filippo Corridoni |
1927 |
30. března 1930 |
listopad 1931 |
Vyřazena 1948.
|
Konstrukce
Ponorky měly jednotrupou koncepci. Konstrukčně navazovaly na třídu Pisani.[2] Nesly čtyři příďové 533mm torpédomety se zásobou šesti torpéd. Dále nesly jeden 102mm kanón a dva 13,2mm kulomety. Dvě trubice na zádi pojmuly 16–24 min. Pohonný systém tvořily dva diesely Tosi o výkonu 1500 bhp a dva elektromotory Marelli o výkonu 1000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 11,5 uzlu na hladině a 7 uzlů pod hladinou.[1] Dosah byl 9000 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 72 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.[2]
Modifikace
Pro zlepšení nautických vlastností byla dodatečně zvýšena příď. Roku 1935 byly minové trubice přesunuty ze zádě na příď.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 308. (anglicky)
- ↑ a b c MARCANTONIO BRAGADIN medium submarine minelayers (1931) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
Související články