Třetí vláda Vladimíra Mečiara

Třetí vláda Vladimíra Mečiara
Předseda vlády Vladimír Mečiar (2004)
Pořadí	třetí (od r. 1993)
Předseda	Vladimír Mečiar
Místopředsedové	Katarína Tóthová Sergej Kozlík Jozef Kalman
Počet členů	18
Politické subjekty	HZDS (11), ZRS (4), SNS (2), NAS (1)
Národní rada	83/150
Jmenována	Michalem Kováčem
Datum jmenování	13. prosince 1994
Demise	30. října 1998
Konec v úřadu	30. října 1998
Důvod ukončení	Parlamentní volby 1998
Kauzy	zavlečení Michala Kováče ml. do ciziny, zmařené referendum v roce 1997
Opozice	SV, SMK, KDH, DEÚS
Webová stránka	vlada.sk
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
< Moravčík Dzurinda I >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třetí vláda Vladimíra Mečiara byla v letech 1994–1998 vláda na Slovensku. Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 30. září a 1. října 1994. Předsedou vlády byl Vladimír Mečiar.

Jednalo se o koaliční vládu, jejíž součástí bylo Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS), Združenie robotníkov Slovenska (ZRS), Slovenská národná strana (SNS) a Nová agrárna strana (NAS).

Složení vlády

Úřad	Člen vlády	Strana		Nástup do úřadu	Odchod z úřadu
Předseda vlády	Vladimír Mečiar		HZDS	13. prosince 1994	30. října 1998
Místopředsedkyně vlády pro legislativu	Katarína Tóthová		HZDS	30. října 1998	15. října 2002
Místopředseda vlády pro ekonomickou integraci	Sergej Kozlík		HZDS	13. prosince 1994	30. října 1998
Místopředseda vlády pro sociální a duchovní rozvoj	Jozef Kalman		ZRS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministr hospodářství	Ján Ducký		HZDS	13. prosince 1994	27. srpna 1996
	Karol Česnek		HZDS	27. srpna 1996	27. února 1998
	Milan Cagala		HZDS	27. února 1998	30. října 1998
Ministr financí	Sergej Kozlík		HZDS	13. prosince 1994	14. ledna 1998
	Miroslav Maxon		NAS	14. ledna 1998	30. října 1998
Ministr dopravy, pošt a telekomunikací	Alexander Rezeš		HZDS	13. prosince 1994	15. dubna 1997
	Ján Jasovský		HZDS	16. dubna 1997	30. října 1998
Ministr zemědělství a rozvoje venkova	Peter Baco		HZDS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministr výstavby a regionálního rozvoje	Ján Mráz		nestr. za ZRS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministr vnitra	Ľudovít Hudek		HZDS	13. prosince 1994	27. srpna 1996
	Gustáv Krajči		HZDS	27. srpna 1996	30. října 1998
Ministr obrany	Ján Sitek		SNS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministr(yně) zahraničních věcí	Juraj Schenk		HZDS	13. prosince 1994	27. srpna 1996
	Pavol Hamžík		HZDS	27. srpna 1996	11. června 1997
	Zdenka Kramplová		HZDS	11. června 1997	6. října 1998
	Jozef Kalman (pověřen řízením)		ZRS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministr(yně) práce, sociálních věcí a rodiny	Oľga Keltošová		HZDS	13. prosince 1994	27. února 1998
	Vojtech Tkáč		HZDS	27. února 1998	30. října 1998
Ministr životního prostředí	Jozef Zlocha		HZDS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministryně školství, vědy, výzkumu a sportu	Eva Slavkovská		SNS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministr kultury	Ivan Hudec		HZDS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministr zdravotnictví	Ľubomír Javorský		HZDS	13. prosince 1994	30. října 1998
Ministr pro správu a privatizaci národního majetku	Peter Bisák		ZRS	13. prosince 1994	30. října 1998

Počet členů podle navrhujících subjektů

HZDS	11
ZRS	4
SNS	2
NAS	1

Vývoj ve vládě

Nový volební zákon

Na jaře 1998 se objevily snahy HZDS o přijetí volebního zákona, který by fakticky likvidoval volební koalice. Tento krok byl namířen zejména proti právě vznikající Slovenské demokratické koalícii (SDK). Ta by podle nového zákona potřebovala získat 25 % hlasů, aby se dostala do parlamentu. To vyústilo do formální přeměny SDK z koalice na stranu. Původně se rovněž uvažovalo o dvojkoalici Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a Demokratické unie (DÚ) s kandidáty tří menších stran (DS, SDSS a SZS) na jejich kandidátkach. Členové právě těchto pěti stran novou SDK vytvořili.

Parlamentní volby v roce 1998 sice vyhrálo HZDS se ziskem 27 % hlasů, na vytvoření vlády to však nestačilo. Vládní koalici tedy nakonec vytvořila SDK, která skončila druhá se ziskem 26,33 % hlasů. Vytvořila vládní koalici společně se Stranou demokratickej ľavice (SDĽ), Stranou maďarskej koalície (SMK) a Stranou občianskeho porozumenia (SOP), v čele s Mikulášem Dzurindou.

Zavlečení Michala Kováče ml. do ciziny

31. srpna 1995 byl syn tehdejšího prezidenta SR Michala Kováče Michal Kováč mladší násilně zavlečen do rakouského Hainburgu. Z provedené akce byla podezírána slovenská tajná služba SIS pod vedením Ivana Lexy. Podle policejního vyšetřování důstojník SIS Ján T. toho dne odpoledne cestoval do Hainburgu. Anonymně po telefonu oznámil rakouské policii, že se před hainburskou policejní stanicí nachází v zaparkovaném Mercedesu člověk, na kterého je vydán mezinárodní zatykač. Šlo o uneseného, zbitého a do bezvědomí opilého Michala Kováče mladšího.

Podle zveřejněných informací mělo být důsledkem této akce odstoupení prezidenta z funkce, což mohlo být snahou tehdejší vlády pro její neustálé konflikty mezi ní a prezidentem. Prezident však ve funkci zůstal až do konce svého funkčního období. Do ukončení jeho funkčního období se ale nepodařilo nového prezidenta zvolit, proto po 3. březnu 1998 převzala část jeho kompetencí vláda a její předseda Vladimír Mečiar (Nový prezident byl zvolen až přímou volbou a funkce se ujal až 15. června 1999). Hned první den využil Mečiar získané prezidentské pravomoci a udělil amnestii pro pachatele zavlečení. 7. července 1998 udělil ještě jednu amnestii na stejné skutky. Tyto amnestie v kombinaci s několika výměnami vyšetřovatelů způsobily, že kauza nebyla nikdy zcela vyšetřena a právně dotažena do konce. 20. prosince 2002 Nejvyšší soud SR zamítl stížnost Generální prokuratury proti zastavení vyšetřování. Odvolání proti tomuto rozhodnutí není možné.

Odkazy

Externí odkazy

• Stránky Úřadu vlády SR

Portály: Politika | Slovensko