K prvnímu kroku směrem ke zrušení trestu smrti v Kolumbii došlo v roce 1851 v době, kdy byl prezidentemJosé Hilario López. V té době byl ze zákoníku odstraněn trest smrti za politické zločiny.[7]
Trest smrti byl dále pomalu rušen různými federálními státy, které v té době tvořily Granadskou konfederaci, dokud nebyl zcela zrušen ústavou Spojených států kolumbijských v roce 1863, která stanovila „nedotknutelnost lidského života“.[8]
Trest smrti však byl obnoven během Regeneración, což se odrazilo v článku 29 Ústavy z roku 1886 díky popudu právníků, jako byl Demetrio Porras. Tento nový bod ústavy zakazoval trest smrti za politické zločiny, ale zaváděl jej za zločiny zrady v zahraniční válce, otco/matkovraždu, vraždu za přitěžujících okolností, žhářství, útoky gangů, pirátství a „určité vojenské zločiny definované zákony armády“.[8]
Ačkoliv ústava zakazovala použití trestu smrti za politické zločiny, konzervativní vláda jej široce používala k provádění hromadných poprav liberálních sil během tisícidenní války. Použitým právním argumentem bylo zacházení s liberálními vojáky jako s obyčejnými zločinci, a tak byli odsuzování za „zradu země a napadení v gangu zločinců“. Další nesrovnalosti v tomto období zpochybňovaly spravedlivost aplikace zákona, např. časté používání „prezidentské milosti“ (tedy zmírnění trestu prezidentem), kdy odsouzený k smrti byl osobou vysoce postavenou. Bylo to privilegium, kterého se zločincům z nižší třídy dostalo jen zřídka.[8]
Během tohoto období došlo k vysokému stupni společenského odsouzení trestu smrti. Přestože se popravy často prováděly veřejně, lidé se jich odmítali účastnit a ulice byly v době poprav liduprázdné. Sami kati měli velké potíže s prováděním své práce, což paradoxně způsobilo vězňů zbytečné utrpení, protože kati měli potíže se správným zamířením a k vykonání popravy potřebovali několik ran.[8]
Zrušení trestu smrti v roce 1910
Trest smrti byl v Kolumbii definitivně zrušen v souladu se zákonem č. 3 z roku 1910.[9] K reformě došlo v rámci ústavní reformy z téhož roku, kterou prosazovala Republikánská unie.[10]
↑ Abolitionist and retentionist countries (as of July 2018). Amnesty International [online]. [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ La peine de mort — Colombie. La peine de mort dans le monde [online]. [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (francouzsky)
↑ GENERAL ASSEMBLY ADOPTS LANDMARK TEXT CALLING FOR MORATORIUM ON DEATH PENALTY. web.archive.org [online]. 2007-12-21 [cit. 2024-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-21.
↑JLALARD. The UN General Assembly voted overwhelmingly for a 6th resolution calling for a universal moratorium on executions. WCADP [online]. 2016-12-19 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ZAALOUNI, Hedia. Statement on the Adoption of the 8th UN General Assembly Resolution for a Moratorium on the Use of the Death Penalty. WCADP [online]. 2020-12-17 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
