Thescelosaurus („úžasný ještěr“) byl rod menšího až středně velkého býložravého ornitopodníhodinosaura, žijícího na konci křídové periody na západě Severní Ameriky.[1] Patřil tak k posledním žijícím druhohorním dinosaurů z tzv. Lancijské fauny.[2]
Historie
Tato skupina teropodů byla poprvé objevena a vědecky definována na základě fosilií objevených na území kanadské provincie Alberty v 70. a 80. letech 19. století.[3] Druh T. neglectus byl formálně popsán americkým paleontologem Charlesem W. Gilmorem roku 1913. Pochybný rod Bugenasaura, formálně popsaný roku 1995, spadá pravděpodobně rovněž do rodu Thescelosaurus.[4]
Blízce příbuzným rodem byl také mírně starší severoamerický rod Parksosaurus, formálně popsaný v roce 1937.[5] Podle odborné práce z roku 2024 byly vývojově příbuznými taxony zejména další severoamerické rody Oryctodromeus a Fona.[6]
Popis
Dospělý Thescelosaurus byl asi 3 až 4 metry dlouhý[7] a kolem 90 kilogramů vážící[8] býložravý nebo všežravý dinosaurus, žijící v ekosystémech severoamerické nejpozdnější křídy. Podle jiného odhadu byl však mohutnější a dosahoval hmotnosti kolem 340 až 360 kilogramů.[9][10] Šlo o poměrně primitivního, pevně stavěného ornitopoda. Je znám z osmi koster a dalších neúplných pozůstatků. V současnosti je už však k dispozici přinejmenším jedná velmi kompletní rekonstruovaná kostra.[11] Žil před zhruba 68 až 66 miliony let, patřil tedy k posledním žijícím neptačím dinosaurům. Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny na západě Severní Ameriky (souvrství Hell Creek, souvrství Horseshoe Canyon, souvrství Lance, souvrství Frenchman a souvrství Ferris).
Proti ornitopodům typu hypsilofodonta měl Thescelosaurus silnější přední končetiny a zřejmě chodil většinou po čtyřech. Na zadní končetiny se vztyčil, jen když unikal před nebezpečím, i když stavba jeho končetin nasvědčuje, že moc rychlý nebyl. Pravděpodobně dokázal svými silnými předními končetinami aktivně hrabat nory.[12] Chybějící agilitu mu pravděpodobně nahrazoval kostěný pancíř na hřbetě, kterým zřejmě disponoval. Navzdory své primitivnosti, kterou prozrazují zuby na přední části horní čelisti i počet prstů na nohách, býval až překvapivě hojný a rozšířený, zřejmě po celé dnešní Severní Americe na úplném sklonku éry dinosaurů.[13]
Thescelosaurus - rekonstrukce s tělesným opeřením
Předkem tohoto dinosaura mohl být zhruba o 30 milionů let starší druh Nevadadromeus schmitti.[14]
Neobvyklé objevy
U jednoho zkamenělého jedince thescelosaura, který dostal přezdívku „Willo“, se zachovalo údajně dokonce i zkamenělé srdce, které mnohem více připomínalo srdce ptáků než plazů, což indikuje tvora s tělesnou teplotou nezávislou na teplotě okolí (o tomto objevu však panují pochyby). Novější výzkum naznačuje, že jde spíše o kamennou konkreci než o skutečný zkamenělý srdeční sval.
V roce 2022 byl oznámen objev fosilizovaných otisků kůže ceratopsida rodu Triceratops a menšího ornitopodního dinosaura (možná právě rodu Thescelosaurus) s velmi dobře dochovanou zadní končetinou (v původním objemu) na paleontologické lokalitě Tanis v Severní Dakotě.[15]
Studie publikovaná koncem roku 2023 dokládá, že mozek thescelosaurů byl adaptován pro způsob života zahrnující hrabání nor. Jedná se patrně o první podpůrný argument pro norování u neptačích dinosaurů z hlediska neurologie.[16]
Nový druh
V listopadu roku 2011 byl popsán nový druh tohoto ornitopoda, T. assiniboiensis (druhové jméno bylo stanoveno na počest indiánského kmene stejného jména).[17]
↑Boyd, C. A.; et al. (2009). "Taxonomic revision of the basal neornithischian taxa Thescelosaurus and Bugenasaura". Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (3): 758-770.
↑Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.
↑Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thescelosaurus na slovenské Wikipedii.
Literatura
Galton, Peter M. (1974). "Notes on Thescelosaurus, a conservative ornithopod dinosaur from the Upper Cretaceous of North America, with comments on ornithopod classification". Journal of Paleontology48 (5): 1048–1067.
Galton, Peter M. (1997). "Cranial anatomy of the basal hypsilophodontid dinosaur Thescelosaurus neglectus Gilmore (Ornithischia; Ornithopoda) from the Upper Cretaceous of North America". Revue Paléobiologie, Genève 16 (1): 231–258.
Sternberg, Charles M. (1940). "Thescelosaurus edmontonensis, n. sp., and classification of the Hypsilophodontidae". Journal of Paleontology14 (5): 481–494.
Gilmore, Charles W. (1915). "Osteology of Thescelosaurus, an orthopodus dinosaur from the Lance Formation of Wyoming". Proceedings of the U.S. National Museum. 49 (2127): 591–616.
