Podle výsledků sčítání převažuje v Tarimské pánvi ujgurské obyvatelstvo.[2] Tvoří převážnou většinu obyvatel měst, jako jsou Kašgar, Artuš a Chotan. Nicméně v této oblasti existují i velké enklávy Chanů, jako jsou města Aksu a Korla. Jsou zde i menší skupiny Chuejů a dalších etnických skupin. Tádžikové jsou například soustředeni v Taškurganu v Kašgarské prefektuře, Kyrgyzové v Kyrgyzské autonomní prefektuře Kizilsu a Mongolové v Mongolské autonomní prefektuře Bayingolin.[3]
Objev tarimských mumií prokázal, že raní obyvatelé pánve byli lidé evropskéhoantropologického typu.[4] Podle sinologa Victora H. Maira: "Nejstarší mumie v Tarimské pánvi byli asi od roku 1800 př. n. l. výhradně příslušníci europoidní rasy." Prohlásil také, že "východoasijští kočovníci se ve východních oblastech Tarimské pánve začali objevovat někdy před 3000 lety. Ujgurské kmeny sem začaly přicházet po rozpadu Orchonsko-ujgurského království na území dnešního Mongolska někdy kolem roku 842."
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tarim Basin na anglické Wikipedii.
↑BOVINGDON, Gardner. The Uyghurs: Strangers in Their Own Land. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 11.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stanley W. Toops. Xinjiang: China's Muslim Borderland. Redakce S. Frederick Starr. [s.l.]: Routledge, 15 March 2004. ISBN978-0765613189. S. 254–255.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WONG, Edward. The Dead Tell a Tale China Doesn’t Care to Listen To. www.nytimes.com. New York Times, 18 November 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 February 2015.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.