80–350mm boky 130–300mm přepážky 60–100mm paluba 80–300 mm barbety a dělové věže 170mm kasematy 200–400mm velitelský můstek
Třída Kaiser byla lodní třídadreadnoughtůNěmeckého císařského námořnictva z období první světové války. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1912–1913. Ve válce nebyla žádná ztracena. V listopadu 1918 byly internovány na britské základně ve Scapa Flow, kde je v červnu 1919 potopily vlastní posádky.
Stavba
Šlo o první německé bitevní lodě s turbínovým pohonem a novým řešením dělových věží. SMS Kaiser byla první německá bitevní loď poháněná parními turbínami. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Kaiserliche Werft Kiel, Howaldtswerke a Germaniawerft v Kielu, AG Vulcan Stettin v Hamburku a Schichau-Werke v Danzigu.[1]
V listopadu 1918 internována ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 potopena vlastní posádkou.
Konstrukce
305mm dělové věže bitevní lodě Kaiser
Základní koncepce třídy Kaiser odpovídala britským bitevním lodí tříd Neptune a Colossus. Zdá se, že Němci vědomě okopírovali tehdy nejnovější britský design. Lodě třídy Kaiser ale byly širší a díky pozměněnému řešení paluby měla jejich děla větší rozsah palebného pole. Hlavní výzbroj představovalo deset 305mm kanónů ve dvoudělových věžích. Sekundární výzbrojí bylo čtrnáct 150mm kanón umístěných po jednom v kasematách. Doplňovalo je dvanáct 88m kanónů a pět pevných 500mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo šestnáct kotlů Marine a tři parní turbíny (různých typů) o výkonu 31 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 7900 námořních mil při rychlosti 12 uzlů. Svým pohonným systémem se odlišoval Prinzregent Luitpold, který měl pouze čtrnáct kotlů a dvě parní turbíny Parsons o výkonu 26 000 hp. Dosahoval rychlosti 20 uzlů.[1]
Služba
Friedrich der Grosse na poslední plavbě do internace do Scapa Flow. Na snímku je dobře patrné rozmístění dělových věží.
.svg){kind=small}
