Nadčeleď byla dlouho jakýmsi odpadkovým košem pro řadu nepříbuzných hmyzožravých ptáků, řazených především do tehdy široce chápaných čeledí pěnicovití (Sylviidae) a timáliovití (Timaliidae). Absence odlišného juvenilního šatu je odlišuje od Muscicapoidea, ale v rámci nadčeledi je obtížné hledat jakékoliv výrazné morfologické znaky. Pokrok přinesly teprve molekulární analýzy DNA. Sibley a Monroe vyřadili z čeledi řadu skupin (cistovníkovití, králíčkovití, kruhoočkovití atd.), přesto v samotné čeledi pěnicovití zůstalo v jejich pojetí na 560 druhů. Přes značný pokrok bylo jasné, jak málo o skupině víme.
V novější době se další výzkumy odrážejí v restrukturalizace nadčeledi. V první řadě byla vydělena jako samostatná nadčeleď Certhioidea, která má možná blíže k Muscicapoidea. Další analýzy zahrnující velké množství taxonů umožnily lepší orientaci ve zbývající části nadčeledi a vedly především k jejímu rozdělení do čtrnácti čeledí. Přestože je nyní obraz této skupiny jasnější, stále je třeba mnoho dalších výzkumů k definitivnímu rozřešení její fylogeneze.[1]
