Superfosfát je minerální hnojivo – ze skupiny fosforečných hnojiv s různým obsahem fosforu, rozpustné ve vodě. Vyrábí se rozkladem apatitu nebo fosforitukyselinou sírovou. Rozpustnost ve vodě umožňuje lepší přístupnost pro rostliny. Zároveň se superfosfáty díky vysokému obsahu síry používají částečně k hnojení sírou. Hnojí se na půdní úrodnost zejména půdy neutrální a to před podmítkou či orbou, dále pro rostliny v předseťové přípravě. Častá je též kombinace superfosfátů se statkovými hnojivy (např. sláma, hnůj, zelené hnojení). V minulosti se v Československu též přidávaly superfosfáty do kompostů. Bylo to jednak z důvodu neexistence ekologicky šetrného úložiště a dále z důvodu přeměny fosforu anaerobní digescí na rostlinám přístupnější formy. Většinou se nedoporučuje používat superfosfáty tam, kde je půdní reakce menší než pH 5,5.[1]
Obecně jsou fosforečná hnojiva jedněmi z nejstarších průmyslových hnojiv ve výživě rostlin. U většiny rostlin se hnojí různými poměry NPK, případně NPKS – u rostlin, kde byly dělány mnohé výživářské pokusy, pak nastupují jednosložková hnojiva typu superfosfátů.
Fosfor rostliny zabudovávají do adenosinfosfátu (ATP, ADP, AMP) – přenašečů energie, které jsou stavebními jednotkami nukleových kyselin a kofaktorů. V ČR jsou většinou půdy s vysokým obsahem fosforu, proto se příznaky nedostatku této živiny neobjevují často. Při déle trvajícím nedostatku jsou rostliny zakrslé s antokyanovým zbarvením, květy mohou být menší. Nadbytek fosforu se naopak projevuje tím, že rostlina není schopna přijímat některé kovy v podobě živin. Často se také hnojí půda na půdní úrodnost, protože se fosforečnatá hnojiva dobře v půdě vážou.
Nadměrným a nesprávným používáním nejen superfosfátů, ale i dalších hnojiv, může docházet ke splachu do povrchových vod a ke smyvu do vod podzemních. Znečistění pak způsobuje na vodních tocích se stojatou vodou nárůst sinic a řas, tzv. kvetení.
Rovnice výroby
Ca3(PO4)2 + 2H2SO4 → Ca(H2PO4)2 + 2CaSO4
Druhy superfosfátu
Superfosfáty se rozlišují podle obsahu fosforu:
jednoduchý superfosfát – obsah P = 7,5–8,5 %,
dvojitý superfosfát – obsah P = 12–15 %,
trojitý superfosfát – obsah P = 21 %.
Odkazy
Reference
↑VÁCLAV, Vaněk. Výživa a hnojení polních a zahradních plodin. Praha: [s.n.], 2002. ISBN80-902413-7-9., s. 69
