Sulfid měďný

Sulfid měďný
Krystalická struktura chalkosinu, minerálu tvořeného sulfidem měďným
Obecné
Systematický název	Sulfid měďný
Anglický název	Copper(I) sulfide
Německý název	Kupfer(I)-sulfid
Sumární vzorec	Cu2S
Vzhled	olověně šedý krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	22205-45-4
PubChem	62755
ChEBI	51114
SMILES	[Cu+].[Cu+].[S-2]
InChI	InChI=1S/2Cu.S/q2*+1;-2
Číslo RTECS	GL8910000
Vlastnosti
Molární hmotnost	159,16 g/mol
Teplota tání	~1 130 °C (~1 400 K)
Hustota	0,895 g/cm^3
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	slabě rozpustný v HCl, rozpustný ve vodných roztocích NH3 a KCN, rozklad v HNO3 a H2SO4
Součin rozpustnosti	2,5×10^−48[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulfid měďný je anorganická sloučenina se vzorcem Cu₂S. V přírodě se vyskytuje jako minerál chalkocit (dříve nazývaný chalkosin). Jeho skutečné složení se pohybuje od Cu_1,997S po Cu_2,000S.^[2]

Příprava a reakce

Cu₂S se dá připravit zahříváním mědi v kapalné nebo plynné síře nebo v H₂S.

2 Cu + S → Cu₂S

Reakce u práškové mědi probíhá rychle, zatímco u granulované mědi je potřeba mnohem vyšší teplota.^[3] Sulfid měďný reaguje s kyslíkem za vzniku SO₂:^[4]

2 Cu₂S + 3 O₂ → 2 Cu₂O + 2 SO₂

Vzniká též jako odpadní produkt při výrobě methanu ze sirouhlíku a sirovodíku:

CS₂ + 2 H₂S + 8 Cu → CH₄ + 4 Cu₂S.

Při výrobě mědi se dvě třetiny roztaveného sulfidu měďného přemění touto reakcí na oxid, který zreaguje se zbylým sulfidem za vzniku kovové mědi:^[4]

Cu₂S + 2 Cu₂O → 6 Cu + SO₂

Struktura

Cu₂S má dvě formy: při nižších teplotách existuje v monoklinické formě, která má komplexní strukturu s 96 atomy mědi v jednotkové buňce,^[5] při vyšších teplotách v hexagonální formě, jež je stabilní nad 104 °C.^[6]

Existuje i nestechiometrická fáze (minerál djurleit) se vzorcem Cu_1,96S (ve skutečnosti se složení pohybuje v rozmezí Cu_1,934S-Cu_1,965S) a má monoklinickou strukturu s 248 atomy mědi a 128 atomy síry v buňce.^[5] Cu₂S a Cu_1,96S mají podobný vzhled a je velmi nesnadné je od sebe rozlišit.^[7]

Odkazy

Související články

• Sulfid měďnatý
• Chalkocit
• Djurleit

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid měďný na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Copper(I) sulfide na anglické Wikipedii.

1. http://slideplayer.cz/slide/2814261/10/images/33/Sou%C4%8Diny+rozpustnosti+Z%C3%A1klady+l%C3%A9k.+chemie+Kapaliny+a+plyny+2013/2014.jpg
2. Potter, R. W. An electrochemical investigation of the system copper-sulfur. Economic Geology. 1977, s. 1524–1542. DOI 10.2113/gsecongeo.72.8.1524. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Blachnik R., Müller A. The formation of Cu₂S from the elements I. Copper used in form of powders. Thermochimica Acta. 2000, s. 31. DOI 10.1016/S0040-6031(00)00545-1. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. Wiberg, Egon and Holleman, Arnold Frederick (2001) Inorganic Chemistry, Elsevier ISBN 0-12-352651-5
5. EVANS, H. T. Djurleite (Cu_1.94S) and Low Chalcocite (Cu₂S): New Crystal Structure Studies. Science. 1979, s. 356–8. DOI 10.1126/science.203.4378.356. PMID 17772445. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. Wells A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, 5th ed., Oxford Science Publications, ISBN 0-19-855370-6
7. Evans H.T. Copper coordination in low chalcocite and djurleite and other copper-rich sulfides. American Mineralogist. 1981, s. 807–818. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Portály: Chemie