Z nádraží směřuje několik železničních tratí; na jih směrem do Bělehradu, na sever směrem do Kelebije (Budapešti). Kromě těchto hlavních směrů ze subotického nádraží vedou rovněž i další trati směrem k Palići a Tavankutu.
Historie
Nádraží bylo vybudováno v roce 1869.[1] Díky jeho vzniku a napojení dalších regionálních tratí na hlavní trať z Budapešti do Zemunu se ze Subotice stal jeden z hlavních železničních uzlů jižního Uherska. Původní nádražní budova je dochována do dnešních dnů jen z části. V roce 1942, kdy bylo město přičleněno k Velkému Maďarsku, byla nádražní budova rozšířena směrem k městu. V roce 1944 bylo nádraží jako strategický objekt předmětem bombardování anglo-amerického letectva. Zasaženo však bylo jen kolejiště a původní budova přetrpěla jen minimální škody. Po druhé světové válce byl areál nádraží, který se původně nacházel stranou od městské zástavby, obestavěn moderními budovami a stal se integrální součástí města.[2] Od té doby neprošla stanice zásadnější přestavbou nebo modernizací. V její blízkosti byla vybudována ale řada drobnějších správních budov.