Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Tento článek je o biologickému a psychologickému jevu. O fyzikálním jevu pojednává článek
Stimulovaná emise.
Stimulace (z lat. stimulatio, podněcování) je činnost, která podněcuje či povzbuzuje člověka nebo i jiný živý organizmus k nějaké reakci, chování, činnosti nebo práci zpravidla pozitivní povahy, a to pomocí stimulů (podnětů).
Vnější a vnitřní stimuly
Stimuly mohou být různé povahy. V přírodních vědách, v psychologii, v medicíně či v biologii vůbec se rozlišují vnější stimuly (působící z vnějšího prostředí na organizmus) a vnitřní stimuly (působící zevnitř, z vlastních schopností organizmu).
- Vnějšími stimuly mohou být například působení různých činitelů (látek) na příslušné receptory (nervy a orgány těla) nebo podpora růstu a vývoje organismů (světlem, teplem, chemickými látkami). Stimulující látky a léky se označují jako stimulans. U člověka to mohou být také vnější stimuly společenské, právní, finanční respektive ekonomické apod.
- Vnitřní stimuly jsou různé biochemické děje, biologické pochody či procesy, které stimulují resp. vyvolávají jiné děje, žádoucí nebo nežádoucí reakce organismu apod.
Obojí stimulace se může kombinovat a vyvolávat nebo podporovat jedna druhou. Příkladem může být sexuální dráždění a vzrušování, často jako příprava kopulace, pohlavního styku (kohabitace) a rozmnožování.
Literatura
- Encyklopedický slovník. Praha: ED 1993. Heslo Stimulace, str. 1044.
Externí odkazy
