Statér (řec.) byla starověká váhová jednotka a mince, ražená ze zlata, z elektronu i ze stříbra a užívaná v Řecku i v celém Středomoří. Původní význam slova byl „těžký, vážící“. V klasické době odpovídal statér dvěma drachmám, jako váhová jednotka se pohyboval mezi 10 a 16 gramy. Jako statéry se označují patrně nejstarší maloasijské mince, ražené z elektra (slitiny zlata a stříbra), i keltské zlaté „duhovky“, které se našly i na českém území.